Zámek Vrchotovy Janovice

Historie zámku a parku

Zámek ve Vrchotových Janovicích spolu s původním parkem je zvláštním prostorem s nenápadným, ale silným a osobitým kouzlem.

Původně kamenná gotická tvrz pánů z Janovic, chráněná vodním příkopem, později renesančně přestavěná pány z Říčan, se v 18. století proměnila v reprezentační sídlo votické větve hrabat z Vrtby. Tehdy byla v blízkosti zámku založena okrasná zahrada. Pak přišli Vratislavové z Mitrovic a poslední velká přestavba celého areálu; v polovině 19. století získal zámek svou současnou novogotickou podobu. Barokní zahradu vystřídal krajinářský park.

V roce 1879 koupil janovické panství rytíř Karel Nádherný z Borutína a na základě návrhů architekta Eduarda Fialy se pustil i do úprav parku. Bezprostřední vliv na jeho současnou podobu ale měly dvě z jeho tří dětí, dvojčata Karel a Sidonie – především Sidonie Nádherná.

Narodila se v janovickém zámku a k parku měla vřelý vztah, později cítila péči o něj jako svůj životní úkol. Společně s bratrem pracovala v letech 1922–1932 vedena radami dendrologa, botanika a zahradního architekta Camillo Schneidera. Na začátku 30. let 20. století bylo na terasách v severovýchodní části parku založeno rozsáhlé alpinum díky spolupráci s proslulým znalcem skalniček hrabětem Herbertem Schaffgotschem z Purgstallu (více v článku Květiny pro Sidonii Nádhernou zde, soupis rostlin z botanické zahrady v Purgstallu darovaných v letech 1929–1933 Herbertem Schaffgotschem do janovického parku naleznete zde).

Ve 20. a 30. letech minulého století se Sidonie Nádherná v parku setkávala se svými hosty – přijížděl Rainer M. Rilke, Karl Kraus, Viktor Stretti, Antonín Podlaha, Adolf Loos, Camillo Schneider, Mechtilda Lichnowská, Václav Wagner, Anna Masaryková.

Během 2. světové války bylo v zámku vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice jako součást vojenského prostoru byly vystěhovány a postupně zde byl zřízen: „výchovný tábor“ pro uprchlíky z pracovního nasazení v Německu, „koncentrační tábor“ pro lidi, mezi jejichž předky nebo příbuznými byli Židé, a „koncentrační tábor pro politické vězně“, pobočka tábora Flossenbürg. 

V období těsně po válce se v zámku a parku vystřídala sovětská i československá armáda; v r. 1950 byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu, později pro sbírky Okresního archivu a postupně pustl. Před zkázou ho na konci 50. let zachránilo Národní muzeum. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice – spolu s parkem – jeho součástí již déle než 60 let.

Návštěva zámku nabízí – kromě jiného – i prohlídku stálých expozic Národního muzea: „Společnost v Čechách 19. století“, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“.