Náprstkovo muzeum

I rok 2023 byl v Náprstkově muzeu rokem bohatým na celou řadu úkolů, které navazovaly a navazují na dlouhodobý cíl, kterým je vnitřní i vnější proměna muzea. Společně s investičním odborem Národního muzea byla dokončena projektová příprava stavby nového pracoviště a depozitářů v Horních Počernicích v areálu Národního muzea. Kurátoři i ostatní zaměstnanci prováděli finální revizi objemu zadání počtu sbírek, prostoru na jejich uložení, vybavení pracovišť apod. S přípravou na stěhování sbírek je kladen velký důraz na práci se sbírkou. Kromě inventarizačních sbírkových úkolů jsou také postupně identifikovány sbírky, které jsou součástí knižního fondu – tato situace souvisí historicky s počátky vzniku muzea. Právě nyní je doba, kdy je třeba před stěhováním fondů do nových prostor sbírky utřídit, určit a eventuálně převést do patřičných podsbírek.  

V dubnu byla otevřena dlouho očekávaná výstava Emil Holub, která byla připravena společně s Ústavem dějin umění AV ČR, autorem scénáře a textů je právě ředitel tohoto ústavu Tomáš Winter. K výstavě byly vydány čtyři publikace, jednak katalog výstavy, potom druhé rozšířené vydání knihy Emil Holub, sběratel, etnograf, cestovatel autora Martina Šámala, kniha pro děti Emil Holub cestovatel a sběratel a kniha čtyř studií o Emilu Holubovi vydaná společně s nakladatelstvím Artefaktum.  

Ve spolupráci s Filozofickou fakultou UK a Akademií výtvarných umění byl spuštěn přednáškový cyklus „Základní problémy současného post-kolonialismu“ pro studenty i veřejnost. Jeho cílem bylo reagovat na aktuální debatu okolo tzv. dekolonizace týkající se oblasti humanitních oborů a muzejního prostředí. Přednášky se zabývaly postkoloniální problematikou uchopenou skrze historii, hmotnou kulturu a umění, muzeologii a politologii. 

Rok 2023 byl náročným rokem v oblasti vědy a výzkumu, končilo pětileté plánovací období a řešitelé pracovali na publikačních výstupech. Zcela poprvé v historii muzea byl vydán první díl komplexních institucionálních dějin Náprstkova muzea. Dále to byla například kolektivní monografie Návrat do Mongolska editorky Heleny Heroldové, která vznikla ve spolupráci s nakladatelstvím Kavka. Publikace je zajímavá nejen obsahově, ale též graficky – podílel se na ní například výtvarník Ondřej Basjuk. V publikaci V zemi durianů editorky Dagmar Pospíšilové byly připomenuty osudy hudebníka Jozy Šrogla, houslisty pobývajícího dlouhá léta v Indonésii. Ve sbírkách Náprstkova muzea se nachází řada předmětů, které odtamtud přivezl. V závěru roku se podařilo prostřednictvím dotačního titulu MK ČR ISO vykoupit tři rituální taneční masky mongolské provenience a jedna byla majitelem do sbírek darována.  

Vzhledem k politické situaci bohužel nemohl pokračovat archeologický výzkum v Súdánu. Kolegové jsou však stále se svými súdánskými partnery v kontaktu, pomáhají si, sešli se v Káhiře a věříme, že situace postupně dovolí pokračovat ve výzkumu ve Wad Ben Naga.