Hudební archivář Vlastimil Blažek (1878–1950)

Založil a uspořádal archiv na Bertramce a zkatalogizoval archiv Lobkoviců, ze kterého vzešla Blažkova nejvíce oceňovaná práce Bohemica v Lobkovském zámeckém archivu v Roudnici n. L. Působil jako archivář na Pražské konzervatoři, sepsal vlastní návod ke katalogizaci hudebních památek, byl propagátorem starší české hudby. Jeho pozůstalost je označena přírůstkovými čísly 141/68, 35/74, 58/77. Jedná se o pestrý soubor dokumentů – od fragmentu vlastních pamětí, osobních dokladů, Blažkových publikací i rukopisů, přes dokumenty vážící se k institucím, rozsáhlou korespondenci až po hudebniny včetně starých tisků. Tyto materiály do muzea předala v 70. letech 20. století jeho manželka Božena Blažková.

Vlastimil Blažek byl vždy vstřícný, ochotný a čestný, proto se na něho obracely mnohé osobnosti s prosbou o pomoc a radu. Pisatelé s ním komunikovali o různých tématech: jako častý námět se v početně zachované korespondenci objevuje záchrana Bertramky, činnost Společnosti pro starou českou hudbu nebo organizační záležitosti. Při podrobném zpracování Blažkovy pozůstalosti byly objeveny dva dosud neznámé dopisy Leoše Janáčka, dále pozůstalost obsahuje dopisy klavíristy Rudolfa Firkušného, houslisty Karla Ondříčka, korespondenci profesorů Pražské konzervatoře Romana Veselého a Jana Branbergera, dirigenta Václava Talicha i Rafaela Kubelíka – dirigenta, skladatele a houslisty světového renomé. Na vybraných konkrétních příkladech z korespondence zde dokumentujeme dva Blažkovy zájmy – Mozartovu Bertramku a propagaci staré české hudby.

Karel Ondříček Vlastimilu Blažkovi, Hingham, 12. 9. 1928
Karel Ondříček (1863–1947), původně houslový koncertní mistr Národního divadla v Praze, odešel v roce 1893 do amerického Bostonu. V roce 1928 navštívil po sedmatřiceti letech se svým téměř dospělým synem Čechy a Prahu, aby mu ukázal svoje rodiště. Zhlédli také Bertramku, kde se setkali s Vlastimilem Blažkem. Blažkovo interview s Ondříčkem bylo v roce 1928 uveřejněno v časopise Česká hudba pod názvem Českoamerický umělec v Praze.

Rafael Kubelík Vlastimilu Blažkovi, s. l., 18. 8. 1943
Rafael Kubelík (1914–1996) se stal uměleckým ředitelem České filharmonie již v roce 1942, ve svých dvaceti osmi letech. V dopisu zřejmě odpovídá na Blažkův zvací dopis, aby se stal členem a spolupracovníkem SPSČH (Společnosti pro starou českou hudbu). Zároveň uvádí program koncertu České filharmonie zaměřený na starou, převážně českou hudbu. Kubelíkova manželka – houslistka Ludmila (Lala) Bertlová – se vzhledem ke svým aktivitám nemohla programu SPSČH účastnit.

Václav Talich Vlastimilu Blažkovi, Praha, 23. 11. 1924
Václav Talich, šéf České filharmonie, dopisem z roku 1924 Blažka žádal, aby se přimluvil za J. Kuchyňku, který se ucházel o uvolněné místo ředitele kůru v Loretě: „Můžete-li tedy svým vlivem rozhodnouti pro něho, učiňte tak, beze vší obavy. Budu Vám velmi zavázán.“

Vlastimil Blažek byl v kontaktu s řadou významných osobností českého hudebního života a jeho vzpomínkové stati či korespondence přinášejí mnoho zajímavých informací mnohdy neformálního či osobního charakteru. Patrně nejcennější odkaz Blažkovy činnosti tvoří výsledky jeho archivních prací, kdy stál u zrodu moderních metod dokumentace starší české hudby.

Autorka textu: Ludmila Jará