Přihlásit se
Hudební skladatel, pedagog, regenschori a varhaník Ondřej Horník (1864–1917) patřil k nejvýznamnějším českým sběratelům hudebních památek na přelomu 19. a 20. století. Jeho rozsáhlou sbírku s předměty nejrůznějšího charakteru, ale především s hudebninami, odbornou hudební knihovnou a hudebními nástroji, získalo Národní muzeum na začátku roku 1918.
V prvním dílu publikace je zmapována Horníkova biografie a jeho skladatelský odkaz, vše v souvislosti s děním v Praze-Karlíně, kde dlouhá léta žil a působil. Těžištěm Horníkova sběratelského zájmu byla především chrámová tvorba českých skladatelů z konce 18. století a ze století devatenáctého. Soubor asi 15 000 hudebnin dává reprezentativní obraz repertoáru, který se v té době hrál na chrámových kůrech, a to především ve středních a východních Čechách. Podstatnou část sbírky tvoří také fotografie a výtvarná díla s hudební tematikou. Publikace přináší nové poznatky o hudbě v regionech, především ve vztahu k více než dvěma stům jednotlivých lokalit v Čechách a na Moravě, odkud Horník sbírkové předměty získal.
Od založení sbírky a vlastních Horníkových soupisů postupují autorky k jejím dalším osudům: dokazují, že části sbírky byly v minulosti rozptýleny do několika institucí, a rozkrývají jiné provenienční celky (např. v tzv. Horníkově knihovně), připisované Horníkovi omylem.
VYPRODÁNO