Přihlásit se
Zámek ve Vrchotových Janovicích je detašovaným pracovištěm oddělení starších českých dějin s expozicemi „Společnost v Čechách 19. století“, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“.
Zámek ve Vrchotových Janovicích spolu s původním parkem je zvláštním prostorem s nenápadným, ale silným a osobitým kouzlem.
Původně kamenná gotická tvrz pánů z Janovic, chráněná vodním příkopem, později renesančně přestavěná pány z Říčan, se v 18. století proměnila v reprezentační sídlo votické větve hrabat z Vrtby. Pak přišli Vratislavové z Mitrovic a poslední velká přestavba celého areálu v polovině 19. století; tehdy získal zámek svou současnou novogotickou, romantickou podobu.
V době posledních soukromých majitelů, Nádherných z Borutína, zejména v 1. polovině 20. století, byl zámek uprostřed starého krajinářského parku místem, kde se se svými pozoruhodnými hosty setkávala baronka Sidonie Nádherná.
Během II. světové války bylo v zámku vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice jako součást vojenského prostoru byly vystěhovány a postupně zde byl zřízen: „výchovný tábor“ pro uprchlíky z pracovního nasazení v Německu, „koncentrační tábor“ pro lidi, mezi jejichž předky nebo příbuznými byli Židé, a „koncentrační tábor pro politické vězně“, pobočka tábora Flossenbürg .
V období těsně po válce se v zámku a parku vystřídala sovětská i československá armáda; v r. 1950 byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu, později pro sbírky Okresního archivu a postupně pustl. Před zkázou ho na konci 50. let zachránilo Národní muzeum. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice – spolu s parkem – jeho součástí již déle než 50 let.
Návštěva zámku nabízí – kromě jiného – i prohlídku stálých expozic Národního muzea: „Společnost v Čechách 19.století“, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“.
Zámecký park a jeho současná podoba krajinářského parku kolem zámku se vyvíjela déle než 200 let a je výsledkem šťastného setkávání osvícených majitelů – jakými byli např. František Arnošt ml. hrabě z Vrtby, Josef Vratislav, hrabě z Mitrovic či Karel a Sidonie Nádherní z Borutína – s nadanými architekty – jakým byl např. Camillo Schneider.
Svou nevelkou plochou (16,5 ha) patří k menším zámeckým parkům, díky harmonii, která v něm panuje, kráse, schopnosti zapůsobit, díky příběhům, které ukrývá, je však jedním z nejvíce obdivovaných parků v Čechách.