Nové číslo časopisu Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum je k dispozici on-line na webu publikací NM

Podzimní dvojčíslo časopisu Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum (roč. 67, 2022/3–4) je věnováno příspěvkům předneseným na konferenci Periodická paměť, kterou v rámci cyklu Knižní kultura 19. století uspořádalo za podpory Národního muzea a Metodického centra pro knižní kulturu a literární muzea při Památníku národního písemnictví ve dnech 20.–21. října 2021 Muzeum Jindřichohradecka. Příspěvky byly podle svého tematického zaměření a způsobu zpracování rozčleněny do oddílů Studie, Materialia a Miscellanea. Rok 2021 připadl rovněž na 150. výročí týdeníku Ohlas od Nežárky, jemuž byly na konferenci, a tedy i v tomto dvojčísle, věnovány dva delší příspěvky. I další uveřejněné texty se věnují vybraným periodikům 19. století, např. slovenským Katolíckým novinám, Stráži na Šumavě a Hlasům ze Šumavy, studie prof. Nešpora pojednává o periodiku Stráž na Řípu a také dalších protestantských časopisech výše zmíněného období. Ve dvojčísle však najdeme i další texty věnující se problematice periodického textu v různých kontextech, např. příspěvek Aleny Petruželkové stručně pojednává o periodikách 19. století v muzejních knihovnách.

Dvojčíslo samozřejmě obsahuje i další pravidelné rubriky, najdeme v něm tedy čtyři recenze. Na prvním místě je třeba zmínit recenzi Tomáše Gaudka na publikaci kolektivu autorů Cesty a život Jindřicha Hýzrla z Chodů. I. Zmenšené faksimile, II. Studie, edice a překlad, kterou vydalo Národní muzeum v roce 2021 v rámci IP DKRVO a která navazuje na dva obdobně koncipované tituly publikované v minulých letech, a to Liber Viaticus Jana ze Středy a Jenský kodex. Recenze Jakuba Sichálka se věnuje další z řady publikací vydávaných autory oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český ve spolupráci s nakladatelstvím Scriptorium, konkrétně Korunovačnímu řádu Karla IV., jehož editorkou je Martina Jamborová. Dalším recenzovaným titulem je pak dvoudílná monografie Hany Beránkové z Knihovědného oddělení Knihovny akademie věd Barokní frontispisy v tiskařské bohemikální produkci a posledním pak kniha Tomáše Pazderského Historik Wácslaw Wladiwoj Tomek a české dějepisectví 19. století, jejíhož zhodnocená se ujala Magdaléna Pokorná.

V rubrice Zprávy z Knihovny Národního muzea nalezneme jako v každém podzimním dvojčísle stručnou zprávu o nových akvizicích Knihovny v roce 2022. Další pravidelnou součástí podzimního dvojčísla jsou opět po roce Matiční listy, tentokrát věnované především Josefu Škvoreckému a jeho vztahu k Václavu Havlovi, který je zároveň dokumentován bohatou obrazovou přílohou z fondů Literárního archivu Památního národního písemnictví.