Sbírky Národního muzea pomohly objasnit migraci do Británie v době bronzové

Národní muzeum se jakožto významná vědecká instituce neustále podílí na nejrůznějších vědeckých objevech a studiích. Nyní zásadně přispělo k objasnění migrace do Británie v době bronzové, a to svou účastí na studii vedené vědci z Univerzity v Yorku, ve Vídni a Harvard Medical School ve spolupráci s Akademií věd ČR. Mimo jiné díky vysoké odbornosti vědců z Národního muzea a jeho bohatému sbírkovému fondu tak mohlo dojít k dalšímu pochopení chování našich předků.

Samotný projekt započal již v roce 2015. Záměrem bylo provést genetický profil obyvatel žijících na našem území od mladší doby kamenné po laténské období. Po zajištění archeologických podkladů bylo nutné vybrat reprezentativní vzorky tehdy žijících lidí. Celkem šlo v případě Národního muzea o více jak sto koster, u kterých se prováděla genetická analýza, tedy byla určena pohlavní příslušnost a odhadovaný věk v době úmrtí. Obdobně se pak postupovalo i v dalších zemích Evropy.

Zmiňovaná studie následně odhalila, že mezi léty 1300–800 před Kristem došlo k rozsáhlému přesunu lidí z území západní Evropy (dnešní Francie a Belgie) na území Británie a byla tak nahrazena zhruba polovina předků obyvatelstva jihovýchodní Británie. Analýza DNA téměř 800 pravěkých lidí, z nichž přes 100 bylo právě ze sbírek Národního muzea, ukázala i to, že keltské jazyky se do Anglie dostaly mnohem dříve, než se předpokládalo, a také, že na ostrově lidé lépe snášeli mléko. Výsledky studie současně naznačují, že spíše než o násilnou invazi nebo jedinou velkou migraci se jednalo o trvalé kontakty mezi Británií a pevninskou Evropou v průběhu několika staletí, jako byly cesty obchodníků či smíšená manželství.

Národní muzeum neustále dokazuje, že patří mezi světovou špičku ve svém oboru. Díky vysoké kvalifikaci a schopnostem svých odborníků má za sebou celou řadu objevů a úspěchů ve vědecké práci. Zmínit lze například nedávný objev nejstaršího genomu (genetické informace uložené v DNA) ve fosilní lebce ženy z Českého krasu, jež je součástí sbírek Národního muzea, nebo objev nejstarší rostlinné makrofosilie světa s názvem Cooksonia Barrandei, která je v současnosti k vidění v expozici Okna do pravěku.

Antropologické oddělení Národního muzea, které se na nynější studii významně podílelo, bylo založeno před více než padesáti lety a za tu dobu se stalo pracovištěm světové úrovně. Od roku 2009 se podílí na výzkumu Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v egyptském Abúsíru tím, že koordinuje a zajišťuje zpracování lidských kosterní pozůstatků odkrytých na této lokalitě. V posledních letech pak bylo mimo jiné součástí průzkumů a identifikace pozůstatků několika významných historických osobností (např. kněžny Marie Antonie rozené Lichnowské, astronoma Tycho Brahe, faráře Josefa Toufara či političky Milady Horákové). Zajímavým a ojedinělým případem byl nález a následná identifikace pozůstatků patnácti mnichů v kostele a klášteře Panny Marie Sněžné v Praze.

Nyní uveřejněnou studii vedli vědci z Univerzity v Yorku, ve Vídni a Harvard Medical School. Spoluautory je více než deset specialistů z několika českých pracovišť, z toho konkrétně Petr Velemínský, Miluše Dobisíková a Zdeněk Vytlačil z Antropologického oddělení Národního muzea pracovali na genetické analýze koster a Pavel Sankot z Oddělení pravěku a antického starověku Národního muzea, který zajistil část archeologických podkladů. Spoluautory je i Alžběta Danielisová, Miroslav Dobeš a Michal Ernée z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Studie Large-scale migration into Britain during the Middle to Late Bronze Age byla publikovaná v časopise Nature.