V Náprstkově muzeu zazní hlasy ženské emancipace

Letos tomu bude 100 let od chvíle, kdy bylo ženám v českých zemích poprvé umožněno volit na základě všeobecného a rovného volebního práva. Při této příležitosti otevírá Národní muzeum 26. dubna v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur novou výstavu s názvem Vlastním hlasem, která prostřednictvím příběhů vybraných žen zachycuje vývoj ženské emancipace od 19. století po současnost.

Unikátní výstava Vlastním hlasem ukazuje osudy pětadvaceti žen, které se rozhodly jít proti konvencím. Návštěvníci ve třech sálech poznají známé i méně známé ženy z různých dob i odlišných sociálních poměrů, které však spojovala potřeba promluvit svým vlastním hlasem. Všechny se tak snažily překonat bariéry dané společností, zákony nebo i vlastními předsudky a prosadit se v oborech, které byly v minulosti považovány pouze za mužskou doménu. Málokdo si dnes uvědomí, kolik věcí, které v současné době považujeme za samozřejmé, bylo ženám v minulosti zakazováno. Patří mezi ně například i studium na univerzitě či výtvarné akademii nebo práce lékařky.

„Tato výstava se soustřeďuje zejména na zachycení rozličnosti ženské emancipace. Návštěvníci se tak seznámí například s národní spisovatelkou, první českou poštovní úřednicí, která se vydala k samotnému císaři, aby si vyjednala povolení ke službě, nebo se světoznámou automobilovou závodnicí,“ dodává k výstavě generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Ve výstavě budou zaznívat úryvky ze soukromých deníků, dopisů a vzpomínek vybraných hrdinek, kterým propůjčily hlasy současné známé osobnosti jako Nela Boudová nebo Libuše Švormová. Různorodé cesty jednotlivých žen k emancipaci pak reprezentují jejich osobní předměty. K vidění je tak třeba psací souprava Boženy Němcové, chlebové figurky, které poslala své dceři a otci z vězení novinářka Milena Jesenská, nebo skicák malířky Zdenky Braunerové se studiemi aktů.

Příběh ženské emancipace se touto výstavou po více jak sto letech symbolicky vrací do míst, kde se kdysi zrodil – do domu U Halánků, rodiště a působiště Vojty Náprstka a tehdejšího sídla Amerického klubu dam, jednoho z prvních spolků prosazujících rovnoprávnost.