Přihlásit se
Jedna z dominant moderní Prahy a národní kulturní památka je situovaná těsně nad strmými svahy vrchu Žižkova. Nedílnou součástí Památníku je také největší jezdecká plastika ve střední Evropě Jan Žižka z Trocnova sochaře Bohumila Kafky.
Vážení návštěvníci, Národní památník na Vítkově přešel od 1. června 2024 do rukou Ministerstva obrany a již není součástí Národního muzea. Veškeré informace k návštěvě památníku naleznete na stránkách Vojenského historického ústavu.
Národní památník na Vítkově v sobě odráží dějinnou zkušenost našeho státu. Jeho počátky spadají do období po první světové válce, kdy vznikla myšlenka postavit na Vítkově památník československým legionářům. V roce 1928 byl položen základní kámen Památníku národního osvobození, autorem architektonického návrhu byl Jan Zázvorka. Slavnostního otevření, plánovaného na výročí založení státu v roce 1938, se však Památník nedočkal. V období Protektorátu Čechy a Morava byl obsazen Němci, kteří zde vytvořili sklad wehrmachtu.
Po ukončení druhé světové války byl přenesen hrob Neznámého vojína do Památníku. V současné době se zde nacházejí ostatky neznámého vojína od Zborova, Dukly a také hrob generála A. Eliáše a jeho manželky.
Nedílnou součástí Památníku je také největší jezdecká plastika ve střední Evropě Jan Žižka z Trocnova sochaře Bohumila Kafky. Model sochy dokončil Kafka již v roce 1941, ale ke slavnostnímu odhalení došlo až na výročí bitvy na Vítkově 14. července 1950.
V roce 1948 byl Památník předán do rukou státu. Náplň původní funkce se však změnila a od roku 1951 zde byli pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. O dva roky později zde bylo vybudováno mauzoleum prvního „dělnického“ prezidenta Klementa Gottwalda. Mauzoleum K. Gottwalda bylo dostupné do roku 1962, poté bylo balzamované tělo zpopelněno.
Po roce 1989 byly veškeré ostatky vráceny rodinám zesnulých, či uloženy do společného hrobu Komunistické strany na Olšanském hřbitově v Praze. V roce 2000 se Národní památník na Vítkově stal součástí programu o rehabilitace památek spjatých s dějinami 20. století, o rok později se stal součástí Národního muzea a od října 2009 po několikaleté rekonstrukci byl opět otevřen pro veřejnost.
K 1. 6. 2024 přešel Národní památník na Vítkově do rukou Ministerstva obrany a je nyní součástí Vojenského historického ústavu.
Objekt je částečně bezbariérově přístupný s výjimkou vyhlídky. Pomoc při zdolávání několika schodů v interiéru poskytnou proškolení pracovníci muzea.
Objekt je přístupný návštěvníkům s kočárkem.
Pro rodiny s dětmi je v budově umístěný nehlídaný dětský koutek.
Nachází se v přízemí budovy, pro návštěvníky zdarma.
Nachází se v přízemí budovy, lze zde zakoupit suvenýry, pohlednice, publikace apod.
Kavárna Café Vítkov, otevírací doba je shodná s otevírací dobou muzea.
Od křižovatky Ohrada (tram, bus) parkem (po rovině) cca 1400 m; Florenc (bus 175,133) – stanice U památníku zpět k muzeu AČR a vzhůru do kopce (náročné)
