Přihlásit se
Národní muzeum si připomnělo i v letošním roce výročí činu Jana Palacha. V neděli 16. ledna uctil jeho památku generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš položením květiny před Historickou budovu Národního muzea i u nedávno dokončeného Palachova pylonu. V pondělí 17. ledna pak proběhla prezentace knihy s názvem Hrana, která provází své čtenáře nejen Památníkem Jana Palacha ve Všetatech, ale také životem této výrazné osobnosti.
Památník Jana Palacha ve Všetatech spadající pod Národní muzeum byl slavnostně otevřen 9. října 2019. Vznikl z původního vesnického Palachova rodného domku s malou zahradou. Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA atelieru navrhli v rámci umělecko-architektonické soutěže nadčasový projekt, který vnímá Palachovo sebeupálení jako klín, který rozdělil společnost a hluboce zasáhl osudy celé jeho rodiny. Současně ale projekt otevírá Palachův odkaz široké veřejnosti a vytváří z něj věc veřejnou. Hlavním úkolem bylo zachytit a interpretovat hrdinský Palachův skutek, jeho vliv na osudy společnosti a samotné rodiny, citlivě včlenit Památník do prostoru Všetat a v neposlední řadě si poradit s komplikovaným prostorem domu, kde Jan Palach strávil své dětství a mládí.
Kniha Hrana vypráví o životě Jana Palacha a společnosti v jeho době i v současnosti, o architektuře a její schopnosti promlouvat i o naší osobní roli v utváření světa. V knize se prolínají současné fotografie Památníku Jana Palacha ve Všetatech společně s dobovými fotografiemi z dětství a mládí Jana Palacha. Velmi výrazné jsou zde především symboly, které jsou obsaženy v architektonické a výtvarné vrstvě domu, stejně jako informace soustředěné v historické expozici muzea. Podoba památníku je symbolem situace, kdy do života země, rodiny a člověka zasáhla zvenčí hrana zla a s ní výzva. Zdůrazňuje význam činu spočívající v uslyšení dějinného apelu jednotlivcem a vyzdvihuje tak v univerzální rovině platnost Palachova činu i pro současnost. Odkazuje nás k naslouchání výzvám dneška a osobní reakci na ně.
Kniha Hrana od Pavly Melkové a Petra Blažka doplňuje samotný památník o příběh, který se skrývá za architektonickým provedením této jedinečné stavby. Vydalo ji Národní muzeum v grafické úpravě Roberta V. Nováka s fotografiemi Ester Havlové. Kniha vyšla v české a anglické verzi.
Kromě Památníku Jana Palacha ve Všetatech spravuje Národní muzeum také tzv. Palachův pylon. Jedná se o pomník památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Tento ocelový pylon navrhl architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. Na formulování výtvarného konceptu se podílel jeden z nejvýznamnějších českých historiků a teoretiků umění Jiří Šetlík. Štíhlý ocelový pylon, který znázorňuje k nebi šlehající plamen, měl podle původního návrhu nést plastiku Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen. K dokončení realizace a umístění plastiky na ocelový pylon však nakonec v původním termínu nedošlo a pylon byl dlouhé roky ponechán nedostavěn. Jeho dokončení se před nedávnem ujalo Národní muzeum a 17. listopadu 2020 ho představilo veřejnosti.
