Pokusné ověřování v Národním muzeu

„Jestlipak víte, proč se vytvářejí přírodovědné sbírky v muzeu?“ Najít odpověď na tuto otázku se s větším či menším úspěchem tento týden pokoušeli žáci ze základní školy (ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22) při návštěvě zoologické expozice Nové budovy Národního muzea. Archa Noemova zavedla brněnské sedmáky a osmáky, kteří přijeli na exkurzi do Prahy v rámci pokusného ověřování, do fascinujícího světa živočichů obývajících naši planetu v současnosti či minulosti. Prezentovaná expozice je soustředěna především na obratlovce a v širokém záběru představuje rozmanitost jejich druhů a životních forem. Současně si ale všímá i aktuálních otázek ohrožení a ochrany celé světové fauny, na které upozorňuje i samotný název.

 

Průvodcem expozicí se tentokrát stali pí Mgr. Martina Lukášová a pí Mgr. Jana Škodová, které se jako lektorky při výkladu prvně věnovaly tématu historického nazírání na přírodu a poté mladým lidem převyprávěly silný příběh o zvířatech. Jako nezávislá pozorovatelka jsem si v průběhu neformální hospitace jedním okem všímala unikátních předmětů vystavených ve vstupní části expozice a zároveň jsem se tím druhým snažila sledovat, jak se skupiny žáků začaly po zisku nejdůležitějších poznatků odvážně pouštět do plnění zadaných úkolů. Na první pohled by se mohlo zdát, že se poměrně náročné pracovní listy opatřené poutavým aliteračním názvem „Obratní obratlovci“ hemží samými cizími slovy (např. depozitář, přírůstková kniha, katalogizační karta apod.) Zkušení muzejníci ale dobře vědí, že lektorům, kteří tyto písemné didaktické pomůcky rádi ve výuce používají, jde především o to, aby nenásilnou formou motivovali mladou generaci k pochopení významu uchovávání a ochrany sbírek a aby je přitom přivedli k vlastnímu zájmu o bádání.

 

Mgr. Klára Smolíková, autorka pracovních listů i scénáře edukačního programu, totiž zcela záměrně pasuje jeho účastníky do rolí členů vědecké expedice, jejíž cílem je „společnými silami prozkoumat zadanou zoogeografickou oblast a pokusit se najít správnou odpověď na celou řadu otázek“. Její poučně-hravá edukační linie citlivě kopíruje původní zájem kurátorů výstavy, kteří při zpracovávání závažných témat a posléze i při jejich zdařilé implementaci do výstavy (formou instalace populárně-odborných textů) primárně nemysleli na dětského návštěvníka. A přesto výstavní prostory plné zajímavých exponátů samy o sobě „promlouvají“ k žákům. V praxi se kromě jiného ukázalo, že dobře myšlené výzvy typu „Zastavte vymírání! Připravte plán na záchranu vašeho zvířete…“ přivádějí žáky v nejednom případě k bohatým skupinovým diskusím o ekologických problémech současného světa. Při pozorování žákovské interakce jsem navíc zjistila, že stejně jako ostatní návštěvníci výstavy, se také teenageři z Brna poměrně dlouho zdržovali u interaktivní obrazovky, aby se společně pokusili zachránit ohrožený druh. Zdá se, že Archa Noemova plní i v dnešní době své jedinečné poslání…