Založení Národního muzea v obrazech a dokumentech

Dne 15. dubna 2018 jsme si připomněli 200. výročí podpisu, kterým nejvyšší purkrabí František Antonín hrabě Libštejnský z Kolovrat potvrdil a schválil provolání An die vaterländischen Freunde der Wissenschaften, považované za zakládací listinu Národního muzea.
 
Tento klíčový dokument se dochoval v Archivu Národního muzea, ve fondu Registratura Národního muzea, v několika různých vyhotoveních, které si můžete prohlédnout níže ve fotogalerii.
 
Registratura Národního muzea je mimořádně cenný, zajímavý a rozsáhlý úřední fond, kterému však, bohužel, zatím chybí komplexní archivní zpracování. V roce 2012 restaurátorka Veronika Žáková ukázkově konzervovala a zčásti restaurovala dokumenty v kartonu č. 1 z činnosti centrální správy Muzea (sign. A a část sign. B) z let 1818–1842.
U příležitosti letošního jubilea byla tato malá část nejstarších dokumentů inventarizována a zpřístupněna v archivním portálu vademecum.nm.cz, kde si je můžete prohlédnout.

Zakladatelé

Vznik Národního muzea je neodmyslitelně spojen s trojicí jeho zakladatelů, kterými byli Kašpar Maria hrabě Šternberk, František Josef hrabě Šternberk-Manderscheid a František Josef hrabě Klebelsberg. V literatuře se o nich traduje, že byli bratranci.
 
Příbuzenství obou Šternberků bylo ve skutečnosti vzdálenější. František Josef hrabě Šternberk-Manderscheid pocházel z tzv. damiánské větve a Kašpar Maria hrabě Šternberk z tzv. leopoldinské větve starobylého českého rodu pánů ze Šternberka. Jejich nejbližším společným předkem byl Františkův prapradědeček a Kašparův pradědeček Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka, významný diplomat a dlouholetý nejvyšší purkrabí Českého království.

 
Skutečnými bratranci byli Kašpar Šternberk a František Josef Klebelsberg. Kašparova matka Marie Anna Josefa a matka Františka Josefa Klebelsberga Antonie byly sestry. Jejich otcem, dědečkem obou bratranců, byl další významný představitel české zemské správy, nejvyšší purkrabí Filip Nerius Krakovský z Kolovrat. Ale to ještě není vše: nejmladší sestra Marie Kateřina roz. Krakovská z Kolovrat, provdaná za Františka Josefa hraběte Libštejnského z Kolovrat, byla matkou nejvyššího purkrabího Františka Antonína, který svým dvěma bratrancům provolání podepsal.

 
Autorkou článku je Milena Běličová z Archivu Národního muzea.