Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie

Hlavním cílem tohoto projektu je vyvinout, otestovat a zavést vhodné postupy, které by řešily komplexní problematiku dlouhodobé ochrany a zpřístupnění zvukových záznamů uložených na historických nosičích.

Řešení problému bude demonstrováno na dvou typech historických nosičů a zároveň nejstarších záznamových médiích – na fonografických válečcích (období let ca 1895–1920) a standardních (šelakových) gramofonových deskách (období cca 1900–1946) o průměru 25 cm. Zvukové záznamy na nich uložené mají obvykle vysokou historickou a kulturní hodnotu a původní reprodukční technika je téměř nedostupná.

Je třeba definovat podobu unikátního identifikátoru obsahu zvukových nahrávek a stanovit jeho standardizovaný způsob zápisu. Dále je nutné vytvořit národní diskografickou databázi a definovat postupy jejího vytěžování a otestovat ji na produkci gramofonových firem s českým repertoárem. Zároveň tak poskytnout sekundární informační pramen pro ověřování a dohledávání informací v procesu identifikace a následné evidence nahrávek ve zvukových sbírkách paměťových institucí.

Souvisejícím důležitým úkolem bude vypracovat sadu doporučení a vyvinout vhodné nástroje a metody pro proces efektivní katalogizace. To s sebou nese potřebu navrhnout metadatový popis obsahu zvukových záznamů, primárně pro fonoválečky a šelakové gramodesky. Bude třeba zohlednit specifika historických nosičů zvuku a současně evidenční (katalogizační) potřeby paměťových institucí různého typu a s různým posláním. S ohledem na cílové zpřístupnění bude totiž nutné spolupracovat na dotvoření stávajícího knihovnického standardu (minimální záznam pro Souborný katalog ČR podle pravidel RDA, pro formát MARC21) a podílet se na jeho dalším rozvoji směrem k všestranné využitelnosti. Tyto postupy a nástroje se musí ověřit při zpracování příslušných fondů v NM-ČMH, případně v partnerských institucích.

Cílem projektu v mezinárodním kontextu je vytvořit postupy a standardy takovým způsobem, aby odpovídaly mezinárodním standardům (např. IASA TC-05) a osvědčeným postupům, aby byly aplikovatelné paměťovými institucemi na národní úrovni a aby vyvinuté softwarové nástroje byly volně šiřitelné a navázané na u nás již používané platformy (ProArc, Kramerius). Digitalizační zařízení pořízená v rámci projektu budou k dispozici i dalším institucím.