Přihlásit se
Zaměstnanci Českého muzea hudby se v roce 2021 podíleli na řešení 5 výzkumných oblastí zaměřených na hudební historii a její osobnosti, hudební nástroje i zvukové dokumenty. V rámci těchto oblastí řešili 15 výzkumných cílů podpořených z institucionální podpory (IP DKRVO). Kromě těchto cílů se dále podíleli na řešení 1 projektu základního výzkumu dotačního programu GAČR a 2 projektů aplikovaného výzkumu programu TAČR a NAKI. V rámci interního programu na podporu zejména mladší generace odborných pracovníků pokračoval v Českém muzeu hudby v roce 2020 1 projekt. Celkem bylo dosaženo 17 výsledků výzkumu, které byly vykázány do Rejstříku informací o výsledcích (RIV). Jednalo se např. o 2 odborné knihy či 1 impaktovaný článek. Za zmínku stojí také aplikační výsledek specializovaná veřejná databáze.
Získané projekty v roce 2021:
Paměť zvuku: evoluční principy interpretační tradice české hudby na příkladu děl Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany (období: 2021–2023; řešitel za Národní muzeum: Filip Šír, DiS.), pozn.: projekt spadá organizačně pod odbor ODIS
Probíhající projekty:
Bedřich Smetana: Korespondence III (1875–1879). Kritická edice (období: 2020–2022; řešitel za Národní muzeum: Mgr. Sandra Bergmannová, Ph.D.)
Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Vytvoření postupů a nástrojů pro evidenci, digitalizaci, zpřístupnění a dlouhodobou ochranu zvukových záznamů na historických nosičích v paměťových institucích (období: 2018–2022; řešitel za Národní muzeum: Filip Šír, DiS.), pozn.: projekt spadá organizačně pod odbor ODIS
Obchodníci se zvukem II: Výzkum historie prodeje gramofonových desek v prvorepublikovém Československu (období: 2021–2022; řešitel za Národní muzeum: Studničný Michal, DiS.; Bc. et Bc. Martin Mejzr)
V roce 2021 České muzeum hudby v oblasti popularizace vědy a výzkumu realizovalo 10 přednášek pro veřejnost, 2 workshopy, 4 popularizační projekty (např. poznávací QR hra Pražské stopy Antonína Dvořáka nebo nová sekce Z naších sbírek na webových stránkách Národního muzea) a 3 exkurze. Vyšly 2 popularizační publikace, popularizační články v hudebních časopisech a přes 4 desítky příspěvků na facebookových skupinách Českého muzea hudby. Kromě toho byly uskutečněny 4 mediální výstupy v rozhlase a TV.
28. 9. 2021, Den otevřených dveří Ministerstva kultury, prezentace problematiky záchrany zvukového kulturního dědictví
Věra Šustíková při zahájení Melodramfestu 24 (2021)
Melodrama fest
V roce 2021 vznikla na webových stránkách Národního muzea nová sekce Z našich sbírek (https://www.nm.cz/ceske-muzeum-hudby#z-nasich-sbirek), ve které jsou pravidelně uveřejňovány popularizační články týkající se předmětů ze sbírek Českého muzea hudby a činnosti jeho odborných složek. Abstrakty těchto článků, jejich propagace a prezentace dalších odborných i populárně naučných činností uveřejňuje České muzeum hudby pravidelně na své facebookové lokalitě (https://www.facebook.com/ceskemuzeumhudbynarodnimuzeum).
Tereza Žůrková a kol.: Antonín Buchtel, sběratel s laskavou duší, a jeho kolekce hudebních nástrojů, Praha 2021.
Mezioborové zpracování sbírky hudebních nástrojů Antonína Buchtela (1804–1882), na kterém se podílel tým pracovníků z několika oddělení Českého muzea hudby, přineslo nejedno překvapení. Vydaná kniha přináší nejen rekonstrukci velké části sbírky, která byla dlouho považovaná za neúplnou, ale také nové informace k životu a kulturnímu zázemí sběratele, který odkázal výsledek své celoživotní činnosti Národnímu muzeu. Přibližuje život a zájmy jednoho z výrazné generace českých kněží, vzdělanců a filantropů 19. století.
Gabriel Gössel – Filip Šír: Sto plus dvě etikety, Praha 2021.
Publikace navazující na knihu 100 + 1 etiketa podává informaci o grafickém vzhledu a významu etiket gramofonových desek v éře elektrického záznamu zvuku v letech cca 1926–1946. Tato publikace vznikla jako poslední za osobní účasti Gabriela Gössela. Přibližuje domácí produkci gramofonových nahrávek od prvních desek s Voskovcem a Werichem přes první československé firmy Esta a Ultraphon až k deskám edice AHOJ na neděli. Nezapomíná ani na Ferdu Mravence, Spejbla s Hurvínkem či Broučky.
Tomáš Slavický: Z Čech až na konec hudebního světa / 1–12, Harmonie 2021.
Dvanáctidílný popularizační seriál vychází z nově zpracovaných materiálů z pozůstalosti Josefa Sawerthala uložené v ČMH. Vznikl k 200. výročí narození kapelníků Josefa Sawerthala (*1819) a Václav Zavrtala (*1821). Informuje o mnoha doposud neznámých podrobnostech ze života bratří z dvojjazyčné rodiny z Polep u Litoměřic. Josef Sawerthal byl postupně vojenským kapelníkem, zakladatelem rakouské námořní hudby, dvorním kapelníkem mexického císaře a poté kapelníkem v britských službách. S jeho osobou bývala spojována celosvětová popularita melodie „La Paloma“.