Přihlásit se
Stálá expozice umístěná v bývalé Sněmovně národů Federálního shromáždění ČSSR v dnešní Nové budově Národního muzea s názvem Dějiny 20. století byla návštěvníkům zpřístupněna 23. července 2022 a ukazuje příběh českých moderních dějin od vypuknutí první světové války roku 1914 do vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Vybudována byla tak, aby poukázala na lidskou každodennost a možnosti jedince v politických, sociálních a hospodářských zvratech a aby přinesla i nejdůležitější politické milníky, které české dějiny poznamenaly. Ve scénograficky pojatém prostoru návštěvník projde zákopy první světové války, veřejným prostranstvím ulice 20. století, jakož se ocitne uprostřed maloměstského koloniálu či si přiblíží podmínky bydlení v ukázkách měnících se bytů. Expozici doplňuje několik interaktivních linek a emotivní příběh nejnovějších dějin nabízí časozdviž shrnující v audiovizuální podobě to nejdůležitější, co se v českém prostoru v ohraničené době stalo.
Expozice Dějiny zachycuje v celkem sedmi sálech minulost českých zemí od 8. století až do první světové války a svým rozsahem i množstvím sbírkových předmětů se jedná o u nás zcela ojedinělý muzejní projekt ilustrující tak dlouhý časový úsek. Expozice nabízí možnost zorientovat se v českých dějinách a pochopit nejen události jako takové, ale i souvislosti mezi nimi a utvořit si celistvý obrázek naší minulosti. Setkáte se zde s exponáty od nejmenších předmětů středověkých šperků nebo drobných artefaktů dokumentujících každodenní život lidí až po největší předmět v podobě arcibiskupského kočáru z 18. století, který lze s trochou nadsázky označit za Ferrari své doby.
V expozici Okna do pravěku můžete ve čtyřech výstavních sálech obdivovat jedinečné exponáty, které představují světové milníky v poznání historie života na Zemi, a to z dob od prvohor až po čtvrtohory. Seznámíte se zde s prvohorními živočichy prvně popsanými Joachimem Barrandem nebo uvidíte vzácnou nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei, která pochází z doby před čtyřmi sty třiceti miliony let. Poznáte i jedny z nejstarších známých plazů – třeba druhohorní mořské mosasaury a podíváte se do očí zatím našemu jedinému českému dinosaurovi Burianosaurovi augustai nebo děsivě vyhlížejícímu šavlozubému tygrovi. Zjistíte také, že naše území bylo svědky sopečné činnosti a vzniku různých jezer i močálů. V samotném závěru expozice vás pak uvítá mamut s malým mamuťátkem v životní velikosti a prohlédnete si originální kostru srstnatého nosorožce, která je jedinečná především tím, že se dochovala celá.
Expozice s názvem Sál minerálů je umístěna v prvním patře Historické budovy Národního muzea vedle Panteonu. Představuje více než 4 000 předmětů ze sbírky, která celkově čítá neuvěřitelných 100 000 minerálů z celého světa. Tato sbírka je v Národním muzeu nejstarší a její neustálé rozšiřování probíhá už více než 200 let. Ty nejzajímavější a nejkrásnější minerály jsou vystaveny v původních tzv. Schulzových vitrínách, které získaly svůj název po architektovi Historické budovy Národního muzea Josefu Schulzovi. Celá expozice je uspořádána podle chemického složení jednotlivých minerálů stejně jako před více než 100 lety.
V komorní expozici Sál luminiscence, umístěné mezi Sálem meteoritů a sálem Okna do pravěku – čtvrtohory, je představena pozoruhodná vlastnost některých minerálů, a to jejich interakce s ultrafialovým světlem. UV je lidským zrakem neviditelné, ale při jeho dopadu začnou některé druhy nerostů vyzařovat světlo různých vlnových délek, které spatřit můžeme. Tento jev je představen v temné expozici, kde se cyklicky střídá běžné osvětlení s krátkovlnným a dlouhovlnným UV zářením. Díky tomu můžete zažít překvapivou podívanou hýřící barvami.
Expozice Nerostné bohatství Čech je přístupná ze sálu Okna do pravěku – prvohory. Každý ze čtyř rohů sálu Nerostné bohatství Čech je věnován jedné surovině, v minulosti ve významné míře těžené na území našeho státu, tedy zlatu, stříbru, cínu a uranu. Vystaveny jsou zde především minerály (asi 800 ukázek) z ložisek těchto kovů, a to ty nejkrásnější, které se ve sbírce Národního muzea nacházejí.
Nová, moderně pojatá přírodovědecká expozice s názvem Zázraky evoluce vypráví na ploše 2 000 m2 poutavé příběhy evoluce a představuje svět zvířat tak, jak ho z muzeí běžně neznáte – bez polic a regálů. Po náročném restaurování je k vidění také jeden ze symbolů Národního muzea – kostra plejtváka myšoka, která společně s 1 500 dalšími exponáty vytváří jednu z nejmodernějších přírodovědeckých expozic. Zvířata jsou zde představena v jejich přirozeném prostředí a pohybu, jedinečné a vzácné exponáty doplňují zbrusu nové modely zvířat včetně žraloka bílého, plejtváka malého nebo největšího modelu krakatice obrovské na světě, který má na délku 17 metrů.
Expozice ukazuje v šesti sálech pojmenovaných Vykročení všemi směry; Voda, náš živel; Z vody na souš; Dobytí vzduchu; Ovládnutí světa a Planeta zvířat bohatství druhů, které vznikaly jako výsledek různých evolučních cest. Představuje několik zásadních vývojových kroků, které živočichové vykonali na cestě k obsazení a ovládnutí téměř všech koutů naší planety. Seznamuje s výsledkem dlouhého evolučního procesu a vysvětluje, jak se zajímavé a často opravdu rozdílné organismy přizpůsobovaly rozličným podmínkám na Zemi. Díky tomu nahlédnete do světa bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a v neposlední řadě i savců. Projdete si živočišnou říši od nejmenšího exponátu kleštíka včelího s rozměry pod 1 mm až po ten největší, kterým je oblíbený plejtvák myšok dlouhý 22,5 metru.
V nové expozici nechybí ani moderní multimediální technologie – videomapping, světelné a zvukové prvky, které tematicky dokreslují atmosféru prostoru.
V sedmdesátých letech získal Josef Vágner z Afriky skupinu vzácných severních bílých nosorožců pro safari ve Dvoře Králové. Byl mezi nimi i malý samec Sudán. Dvorská zoo je jediná na světě, kde se podařilo tato kriticky ohrožená zvířata odchovat. Sudan, sám narozen v přírodě, se stal otcem 2 mláďat ze 4. A Fatu, zatím poslední mládě, které se narodilo v roce 2000 je vlastně Sudanovo vnučkou.
Severní nosorožci tak přežili rok dva tisíce, ale již o několik let později je druh považovaný v přírodě za vyhynulý. Poslední šancí je právě jediná reprodukce schopná skupina v Safari Parku. Ve snaze zlepšit naději na záchranu bylo nejprve odesláno několik zvířat do San Diega.V roce 2009 byla další čtyři zvířata přemístěna do keňské rezervace OL Pejeta. Jeden samec a dvě samice se narodili v péči člověka a do té doby Afriku neznali. Jediný Sudán, který prožil většinu života v Podkrkonoší se do Afriky vlastně vracel. Zvířata se ve výborných podmínkách pářila, ale mládě nepřicházelo. Mezitím uhynula poslední samice ze zvířat, která kdysi poslala dvorská zoo do San Diega, dále samec Suni v Africe, a nakonec i Nabire, jediná samice žijící v ještě Evropě. Zůstaly jen samice Najin a Fatu v Keni. A s nimi Sudan. Poslední samec svého druhu na Planetě a zároveň poslední zvíře pocházející ještě z přírody se stal již za svého života legendou. V březnu 2019 se naplnil i jeho osud, Nejslavnější nosorožec světa a symbol bezmyšlenkovitého ničení přírody člověkem uhynul.
4. 5. 2021 – 31. 12. 2021
Výstavu Olympijské Tokio v Historické budově Národního muzea, připravilo u příležitosti letošních olympijských her Národní muzeum společně s Českým olympijským výborem. Zaměřila se především na trojici tokijských her: těch nekonaných v roce 1940, uskutečněných v roce 1964 i těch (poprvé v historii) posunutých her XXXII. olympiády. Japonské Tokio se tak stalo teprve pátým městem v historii, v němž proběhly olympijské hry již podruhé.
10. 5. 2021 – 31. 12. 2021 Národní muzeum ve spolupráci s Českým volejbalovým svazem připravilo v Nové budově Národního muzea výstavu s názvem Volejbalové století, která návštěvníkům představila bohatou historii československého a současnost českého volejbalu. V loňském roce tomu bylo 100 let od založení první celostátní volejbalové organizace. Ve výstavě se propojily bohaté historické sbírky oddělení dějin tělovýchovy a sportu se současnými volejbalovými trendy, kterými přispěl Český volejbalový svaz. Díky mnoha zapůjčitelům z řad úspěšných volejbalistek a volejbalistů a jejich rodin bylo možné vystavit kompletní medailovou sbírku mezinárodních úspěchů našich družstev šestkového volejbalu a dvojic plážového volejbalu.
3. 12. 2020 Výstava Slavní čeští skladatelé věnovaná čtveřici skladatelských osobností české hudby 19. a 20. století – Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi, Leoši Janáčkovi a Bohuslavu Martinů – byla zahájena v listopadu 2020. Vzhledem k opatřením vlády ČR (nouzovému stavu) vyplývajícím z nepříznivé epidemické situace byla však téměř vzápětí uzavřena. Její trvání bylo proto z původního termínu prodlouženo do 31. 8. 2022.
V roce 2021 byl publikován anglický překlad katalogu výstavy Slavní čeští skladatelé, který detailně popisuje životní osudy umělců, odhaluje inspirační zdroje, věnuje se vrcholným dílům těchto čtyř geniálních hudebníků, všímá si nejen osobních kontaktů, ale i vzájemných vlivů.
26. 5. 2021 – 25. 5. 2022 V květnu 2021 byla ve dvoraně Historické budovy Národního muzea otevřena druhá výstava z dílny Českého muzea hudby nazvaná Pro čtyři struny, jež se věnuje bohaté historii českého houslového umění z pohledu nástrojaře, učitele, houslového virtuosa, sběratele i hudebního skladatele. Hlavním impulzem k jejímu vzniku se stala unikátní akvizice, kterou České muzeum hudby získalo od německého sběratele Kevorka Marouchiana. Sbírka čítající na 12 tisíc gramofonových desek a 194 fonografických válečků s nejstaršími nahrávkami poskytuje jedinečnou výpověď o repertoáru houslových virtuosů a komorních souborů z období konce 19. a první poloviny 20. století. Vybrané ukázky komorních děl skladatelů Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů navíc volně navazují na výstavu věnovanou čtyřem slavným skladatelům.
Kromě hudebních ukázek se návštěvník seznámí se základy houslařského umění, ale také cennými kuriozitami, jako je štítek se Stradivariho zápisem nebo portrét Nicola Paganiniho se smotkem jeho vlasů.
23. 6. 2020 – 21. 4. 2021 Výstava v Historické budově Národního muzea představila v osmi vitrínách historii sběratelství předmětů z Mongolska v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, a to od počátku 20. století po dnešek.
31. 8. 2020 – 30. 9. 2021
Výstava byla výjimečným mezinárodním projektem, který dokumentoval největší archeologické objevy českých egyptologů spjaté s výzkumem egyptského Abúsíru, starověkého královského pohřebiště sousedícího na severu s Gízou a na jihu se Sakkárou.
Návštěvníkům byly představeny bohaté zápůjčky ze světových muzeí – z Egyptského muzea v Káhiře, z Velkého egyptského muzea v Gíze, z muzeí v Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem. K vidění byly rovněž předměty, které Národní muzeum získalo jako československý podíl na nálezech učiněných expedicí Univerzity Karlovy v Abúsíru.
23. 6. 2020 – 31. 12. 2022
Výstava návštěvníkům představila numismatiku jako vědu i sběratelský obor. První část se věnovala významným soukromým sbírkám, které se v průběhu doby staly součástí fondů Národního muzea. Prezentovány byly např. Chaurova sbírka, největší existující kolekce bohemikálních mincí a medailí od 10. do 19. století, nebo kolekce Novák představující nejvýznamnější akvizici posledních desetiletí.
Další část byla věnována numismatickým unikátům od antiky po 20. století, ilustrujícím mimořádnou kvalitu sbírek Národního muzea. Pokladům byly vyhrazeny dva sály, představeny byly depoty z 11. až 15. století i z období třicetileté války: jmenujme třeba poklad z Bělčic u Ostředka, poklad z Horních Rápotic, soubor zlatých mincí z Uničova nebo poklad z Českých Budějovic. Závěrečná část výstavy se týkala kutnohorské a pražské mincovny. Celkově bylo na výstavě k vidění zhruba 1 500 exponátů ze sbírkových fondů Národního muzea doplněných o zápůjčky spolupracujících muzeí.
Výstava Muzeum od sklepa po půdu představuje Národní muzeum jako živý organismus, který již více než 200 let zpřístupňuje poznání o tajemstvích přírody a neobyčejných příbězích naší minulosti.
Ve čtyřech patrech – od skutečného sklepa po podstřeší – se návštěvníci mohou seznámit s tématy, která společně tvoří obraz instituce: osobnosti, budovy, sbírky; od založení po aktuální projekty. Co vedlo ke shromáždění různorodých sbírek, jaké byly jejich cesty do muzea, kdo určoval jejich podobu a jak si získávaly srdce celých generací návštěvníků? Výstava je cestu Historickou budovou Národního muzea, minulostí a současností instituce, při které návštěvníci poznají osudy sbírek, jednotlivých staveb i lidí, kteří mu vtiskli život a následně ho utvářeli. Národní muzeum totiž není jen strážcem paměti, ale i živou součástí společnosti, která tvoří most mezi kulturou a lidmi.
6. 11. 2020 – 30. 9. 2021
Výstava připravená k 400. výročí bitvy na Bílé hoře představila tuto událost v kontextu předchozího vývoje rudolfinské doby a také následných událostí třicetileté války, a pohledem na tzv. druhý život Bílé hory, který se vytváří brzy po samotných událostech, zejména mezi českým nekatolickým exilem, a který žije i dále, zvláště v národním příběhu 19. a 20. století. Výběrem exponátů a doprovodnými texty výstava ilustrovala tehdejší situaci v zemích Koruny české – náboženskou realitu, velmocenské ambice, situaci v habsburském rodě. Velká pozornost byla věnována samotné bitvě, která vůbec poprvé v historii byla multimediálně zpracována. Mezi exponáty byla umělecká díla, památky knižní kultury, archivní dokumenty, luxusní předměty denní potřeby, zbraně a také literární, divadelní a filmové reflexe a interpretace tohoto historického období. Výstava dostala i svoji virtuální podobu.
12. 11. 2020 – 6. 4. 2021
Na výstavě byly prezentovány ukázky jednoho z nejstarších způsobů, jakým lidstvo uchovávalo informace: hliněných tabulek, na kterých jsou klínovým písmem zaznamenány informace obchodního i soukromého charakteru ze začátku druhého tisíciletí př. n. l. Vystavované tabulky pocházely z unikátního pražského souboru tabulek, shromážděného význačným českým vědcem prof. Bedřichem Hrozným, rozluštitelem chetitštiny.
Jejich historická hodnota je nevyčíslitelná; je proto třeba neustále hledat a nalézat způsoby, jak tuto významnou součást kulturního dědictví co nejlépe chránit tak, aby ji bylo možné předat dalším generacím v dobrém stavu. Důležitým prvkem výstavy byla proto i prezentace způsobu získávání digitalizovaných textových i obrazových informací, zaznamenaných na těchto písemných památkách, což umožní široké využití těchto informací pro studijní, badatelské i výstavní účely při současné minimalizaci rizika poškození tabulek. Vystavované klínopisné tabulky byly doplněny i o hliněné předměty denní potřeby, ilustrující život společnosti v době před čtyřmi tisíci let.
Výstava proběhla v rámci projektu NAKI DG 16-22, na kterém spolupracovaly tři instituce (Národní muzeum, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky).
15. 10. 2021 – 31. 1. 2022
Výstava Moderní knižní obálky z muzejní knihovny představila průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Ukázala různé přístupy výtvarníků a výtvarnou proměnu obálek napříč jedním stoletím – prezentací ukázek z období přelomu 19. a 20. století, z doby mezi světovými válkami, ukázek z produkce státních nakladatelství 50. až 80. let i z produkce soukromých nakladatelů z konce 20. století. Vystavena byla například díla Ondřeje Sekory, Josefa Lady, Josefa Vodrážky, Jana Rambouska, Josefa Lieslera, Cyrila Boudy, Václava Kabáta, Jaroslava Hořánka, Dany Puchnarové, Václava Fialy a dalších.
Výstava seznámila rovněž s postupy práce knižních výtvarníků a přiblížila předtiskovou přípravu v době před nástupem digitalizace. Originální předlohy knižních obálek doplnily ukázky autorských tiskařských linorytových a dřevorytových štočků (matric pro tisk obálek včetně barevných soutisků) a ukázky knih s obálkami výběrově odkazujícími na prezentované originální předlohy pro jejich tisk.
14. 7. 2021 – 3. 10. 2021
Ex libris (knižní značka) je malý grafický lístek obvykle vlepovaný do knihy, jehož původním účelem je označit, komu kniha patří nebo ze které knihovny pochází. Později se stalo předmětem sběratelské vášně a zájmu grafiků. Výstava Pro knihy, pro sbírku, pro radost. XVI. Trienále českého ex libris 2020, kterou připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, představila především to nejlepší ze současné české tvorby (celkem 126 drobných grafik od 46 různých autorů). Deset výtvarníků získalo ocenění na přehlídce současné české tvorby ex libris za roky 2018–2020, která již po šestnácté přinesla možnost sledovat vývoj v oblasti tradičních grafických technik i hledání nových postupů u technik moderních, proměny uměleckých tendencí a ikonografických trendů. Výstavu doplnily také trojrozměrné předměty (nástroje grafika, štočky). Soutěžní přehlídky Trienále českého ex libris se konají již padesát let, od roku 1992 se tak děje pod patronací Památníku národního písemnictví. V roce 2020 k soutěži přistoupila jako partner Knihovna Národního muzea, která spravuje druhou největší sbírku ex libris v České republice. Ve svých fondech uchovává přes sto tisíc knižních značek, z nichž nejstarší pochází z 16. a 17. století.
3. 12. 2020 – 30. 6. 2021
Výstavu připravilo oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea ve spolupráci s antropologickým oddělením Přírodovědeckého muzea. Předměty na výstavu zapůjčilo také Historické muzeum a Městské muzeum v Poličce.
Výstava byla určená především pro dospělého diváka a představila zapomenutou křesťanskou mučednici sv. Koronu, znovuobjevenou po vypuknutí epidemie covidu-19. Ukázala také, jak se naši předkové vyrovnávali s podobnými situacemi v době před vynálezem očkování a antibiotik, na které dnes tak spoléháme. Vedle předmětů ke kultu sv. Korony převážně z lidového prostředí měli návštěvníci mimořádnou možnost spatřit různé typy amuletů, které měly chránit před nákazou, ale také prohlédnout si preparáty tkání poznamenaných nakažlivými nemocemi a seznámit se s dobovými lékařskými a léčitelskými postupy.
25. 5. 2020 – 31. 8. 2021
Výstava Držíme spolu byla otevřena v květnu 2020 v době, kdy se České republice podařilo úspěšně zvládnout první vlnu koronavirové pandemie. Roušky tento český úspěch symbolizovaly. Staly se ztělesněním šikovnosti českého národa, ale hlavně sounáležitosti, empatie i nezištné pomoci bližnímu. Národní muzeum jako paměťová instituce věnuje značný prostor i soudobé dokumentaci. Proto ihned přistoupilo ke sbírání předmětů, které budou jednou v muzeu připomínat dobu koronavirové pandemie. Vystavené roušky odrážely estetické cítění, vkus, názory na politiku, smysl pro humor i hodnoty. Během pár týdnů se z roušky stal zcela nový módní artikl. Výstava v Národním muzeu představila nejrůznější typy roušek. Každá rouška v ní měla svůj příběh, byly od designérů, konfekčních firem, zakázkových krejčovství i podomácku šité. Nechyběly roušky pro potřebné ani módní zboží, roušky s poselstvím či jen pro radost blízkému člověku.
13. 12. 2021 – 30. 9. 2022
Výstava Když hvězdy září připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění 19. a 20. století. Výstava prostřednictvím toho nejlepšího a nejzajímavějšího ze sbírek divadelního oddělení Národního muzea ukazuje, jakými peripetiemi procházelo za více než dvě stě let postavení divadelních tvůrců ve společnosti. Ve výstavě návštěvníci mají možnost vidět předměty z osobních pozůstalostí velkých hereckých hvězd. Vystaveny jsou jejich šperky, oblečení a módní doplňky, osobní i ateliérové fotografie, obrazy a busty, drobné artefakty z každodenního a uměleckého života, anebo pozoruhodné dokumenty. Konkrétně si můžete prohlédnout například šperky Emy Destinnové, pracovnu Oldřicha Nového, šaty Adiny Mandlové, mobiliář z bytového divadla Vlasty Chramostové nebo kouzelné Popelčiny šaty a střevíček z pohádky Tři oříšky pro Popelku. K vidění je i cena Thálie udělená Josefu Abrhámovi v roce 2020 či Český lev udělený Ivanu Trojanovi v témže roce. Na konkrétních životních a uměleckých příbězích několika desítek významných osobností české Thálie se nabízí zamyšlení nad tím, jak velké herecké hvězdy ovlivňují životní, módní či estetický ideál své doby, co v různých časech obnášelo být slavným a společensky uctívaným, jaké tvůrčí i osobní konflikty formovaly jejich životní dráhy.
Edukační programy
V roce 2021 bylo v Muzejním komplexu Národního muzea uskutečněno celkem 340 edukačních programů k výstavám a expozicím pro žáky mateřských, základních a středních škol.
V Panteonu Národního muzea bylo v průběhu roku 2021 realizováno celkem 31 edukačních programů pro školy.
Zrekonstruovaná Historická budova Národního muzea zůstává i po několika letech od svého znovuotevření jedním z největších lákadel pro návštěvníky. V roce 2021 v ní proběhlo 49 programů pro základní i střední školy vztahujících se k její architektuře a historii.
Výstavu s lektorem navštívilo 11 školních tříd.
Ve výstavě Slavní čeští skladatelé se uskutečnilo 9 lektorovaných edukačních programů pro školy.
Ve výstavě Sluneční králové bylo v roce 2021 realizováno celkem 106 edukačních programů pro školy. Vzhledem k pandemii koronaviru bylo pouze 21 programů uskutečněno přímo ve výstavě, ostatní programy byly realizovány v online podobě.
V nově otevřené expozici Dějiny 20. století bylo v roce 2021 uskutečněno celkem 28 edukačních programů pro školy.
V expozici Zázraky evoluce proběhlo 87 školních vzdělávacích programů.
Edukační program Zvířata od nejmenších po největší
Expozici Sál minerálů navštívilo s lektorem 19 skupin žáků.
V roce 2021 bylo pro návštěvníky z řad dospělé veřejnosti zorganizováno celkem 33 komentovaných prohlídek Historické budovy Národního muzea, jejího okolí, nových stálých expozic i aktuálně probíhajících výstav.
Experimentální univerzita – 16. 10., 27. 11., 11. 12. 2021
Sobotní přednáškový cyklus pro prarodiče a vnoučata seznamující cílovou skupinu s Národním muzeem jako institucí, jeho historií, současností a jednotlivými profesemi, které nacházejí v muzeu uplatnění.
Na den do muzea: Za hudbou – 14. 7. 2021
Celodenní letní workshopový program pro děti ve věku 8–12 let vztahující se k výstavám Slavní čeští skladatelé, Hudební zvěřinec a Pro čtyři struny, během něhož si děti užily spoustu her, muzicírování a tvořivých aktivit nejen v Muzejním komplexu Národního muzea, ale i v Českém muzeu hudby.
Na den do muzea: Za hudbou
Na den do muzea: Za poklady Národního muzea – 28. 7. a 4. 8. 2021
Jednodenní prázdninový program pro děti ve věku 8–12 let seznamující děti hravou formou s nejrůznějšími muzejními profesemi doplněný o kreativní dílny či práci s multimédii.
Na den za slunečními králi – 11. 9. a 25. 9. 2021
Odpolední víkendový program pro rodiny, pomyslné rozloučení s výstavou Sluneční králové, během nějž bylo pro děti připraveno několik stanovišť se zábavnými a kreativními úkoly, jako např. luštění hieroglyfů, výroba amuletů, omalovánky egyptských bohů aj.
Příměstský tábor pro mladé přírodovědce – 19.–23. 7. 2021
Týdenní příměstský tábor pro děti ve věku 8–12 let, v jehož průběhu děti navštívily depozitáře Přírodovědeckého muzea, Kroužkovací stanici Národního muzea v Hostivaři nebo poznávaly pražskou přírodu pomocí aplikace iNaturalist.
