Přihlásit se
I v roce 2021 byl bohužel hlavním tématem covid-19 a s ním spojená pandemie. To ovšem neznamená, že se neděly zásadní věci zaměřené na zvýšení návštěvnického komfortu, ověření bezpečnostních procedur i údržbu jednotlivých objektů.
Stejně jako v roce 2020 byl hlavním tématem v roce 2021 covid-19 a s ním spojená pandemie, která po jistou část roku zásadně ovlivňovala chod Národního muzea. To ovšem neznamená, že se neděly zásadní věci zaměřené na zvýšení návštěvnického komfortu, ověření bezpečnostních procedur i údržbu jednotlivých objektů.
Zvýšení návštěvnického komfortu
V souvislosti se vzrůstající návštěvností bylo nutné upravit a nově nastavit také některá pravidla pro pohyb a odbavení návštěvníků v objektu Národního muzea. Došlo tak například k otevření nového schodiště pro návštěvníky z důvodu snazšího odbavení front před kopulí Historické budovy a výraznému ulehčení provozu výtahů. Zejména pro nejvytíženější návštěvnické hodiny, kterými jsou tradičně víkendy, zvláště pak sobotní odpoledne, došlo k rekonstrukci a doplnění individuálně obsluhovatelných šatních boxů. Díky nim zvládne muzeum odbavit vysoký počet návštěvníků nejen u vstupů, ale i následně v šatnách.
Součástí zkvalitnění a rozšíření služeb je letos realizovaný projekt nového kavárenského provozu. Jedná se o zcela nový coffee shop umístěný v prostoru mezi nově otevřenými expozicemi Dějin a Oken do pravěku. Kavárna s cukrářským sortimentem zde podpořila již existující obchod se suvenýry a vhodně doplnila atmosféru celého prostoru.
S odbavením návštěvníků také úzce souvisí již v loňském roce instalované dvě automatické pokladny, jejichž provoz se muzeu velmi osvědčil. Jedná se o stroje s dotykovými displeji a možností bezkontaktní platby kartou. Mezi zájemci o prohlídku muzea získaly nebývalou oblibu a především v obdobích zvýšeného počtu návštěvníků jsou využívány téměř stejně často jako klasické pokladny. Díky vzrůstající oblibě těchto automatů jsme v letošním roce zapracovali na zlepšení a především zjednodušení jejich obslužnosti, a to tak, aby se minimalizovala nutná podpora a údržba.
Námětové cvičení – simulovaný teroristický útok
Bezpečnost návštěvníků, pracovníků muzea i majetku je jedním z nejdůležitějších úkolů. Zlepšování bezpečnostní situace je setrvale v hledáčku managementu Národního muzea, v dnešní době však nabývá dalších rozměrů. Pro prověření všech potenciálně zúčastněných složek je v nepravidelných intervalech pořádáno taktické cvičení, které má za úkol prověřit připravenost všech zúčastněných složek i všech řídících dokumentů, týkajících se bezpečnostních procedur.
Dne 21. 10. 2021 proběhlo námětové cvičení v Nové budově Národního muzea se všemi složkami Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) s názvem – Otevření výstavy IZS očima dětí. Cvičení se účastnilo 253 členů IZS a 301 figurantů. Námětové cvičení bylo zaměřeno na teroristický útok v Národním muzeu.
Účelem tohoto cvičení bylo prověření veškerých složek IZS (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Záchranná služba několika krajů), krizového řízení hl. města Prahy a Národního muzea a jejich součinnost. Prověřením bylo zjištěno, že složky IZS na základě předložených dokumentů Národního muzea (např. evakuační směrnice, plán budovy) dokážou rychle a profesionálně zasáhnout.
Zásah se dělil na dvě skupiny. První skupina zasahovala u služebního vchodu, kde byla fingovaně zneškodněna ostraha a zároveň v návštěvní místnosti byla zajata rukojmí. Při zásahu speciální pořádkové jednotky byla důležitá úzká koordinace ze strany Národního muzea. Tak se policie mohla rychle zorientovat v objektu a provést úspěšné zneškodnění teroristů.
Hlavním cílem teroristů bylo obsazení přednáškového sálu v Nové budově Národního muzea, kde se konala vernisáž výše jmenované výstavy za pomyslné účasti předsedy vlády ČR a velvyslanců jiných států. Zde teroristé měli 230 rukojmí (hostů vernisáže). V případě obsazení přednáškového sálu došlo k vyjednávání podmínek propuštění rukojmí. Policejní vyjednavač s teroristy vyjednával přes tři hodiny. Po konci vyjednávání do přednáškového sálu vtrhla zásahová jednotka a teroristy zneškodnila.
Dalším zásadním bodem cvičení bylo prověření rychlé záchranné služby v počtu 37 sanitních vozů a posádky, která měla za úkol ošetření zraněných a převoz do nemocnice. Zranění byli převezeni do vinohradské nemocnice a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Převoz a ošetření zraněných v nemocnici trvalo od 23.00 hod. do 4.30 hod.
Závěrečnou zprávou bylo ze strany Policie ČR konstatováno, že Národní muzeum má vše řádně připravené v případě nutnosti zvládnutí mimořádných událostí. Dlouholetá spolupráce se všemi složkami IZS se tak Národnímu muzeu zúročila na výbornou.
Krátký pohled na kašnu před Národním muzeem
Kašna je jedním z dominantních prvků průčelí Historické budovy Národního muzea. Celková revitalizace kašny Národního muzea spočívala jednak v opravě vlastního tělesa, ve výměně padající vody v kašně. Po dohodě s realizátorem stavby, vedením Národního muzea a zástupci památkářů bylo navrženo a následně realizováno dynamické barevné osvětlení venkovního prostoru kašny.
Osvětlovací systémy v celkovém počtu 37 kusů jsou umístěny vždy za padající vodou (při pohledu diváka) na speciálních betonových blocích. Podvodní světla osazená multičipy RGBW s celkovým výkonem na svítidlo 58 VA jsou individuálně adresovatelné a umožňují velké množství světelných odstínů. Pomocí řídicího systému je možno realizovat barevné dynamické efekty. Samozřejmě prostřednictvím adaptivního programového vybavení s časovou osou celý systém umožňuje návrhy programů světlo a zvuk s případným dovybavením akustického řetězce.
Nastavené možnosti osvětlení jsou nyní jen dvě, může svítit bílé osvětlení, nebo trikolora, tedy modro-bílo-červená. Nastavení dalších variant se dá objednat u servisní firmy, kterou je společnost Artechnic. Lze v podstatě naprogramovat jakoukoli barevnou škálu, kterou si lze představit. Například barevná hudba, tedy světelná fontána na hudbu Vltavy Bedřicha Smetany. V takovém případě bychom ještě doplnili audiotechnikou, nicméně instalované světelné zařízení by takový požadavek zvládlo.
Údržba objektů
Národní muzeum provozuje několik desítek objektů nejen v Praze, ale i za jejími hranicemi. Jedná se o objekty veřejnosti přístupné, jako například Muzejní komplex na Václavském náměstí, České muzeum hudby, Náprstkovo muzeum a mnoho dalších, ale i objekty veřejnosti nepřístupné, jako depozitární komplex v Horních Počernicích a 2 rozsáhlé depozitáře v Terezíně. I přes složitou a náročnou situaci ohledně pandemie covidu-19 se na velké většině objektů podařilo docílit nemalých úspěchů v údržbě, provozu a zvýšení atraktivity objektů pro návštěvníky a edukační programy. Mnohdy se jedná o rozsáhlé areály vyžadující k uchování jejich provozuschopnosti i historického odkazu nemalé úsilí.
Například na Letohrádku Kinských došlo pod dozorem památkářů k opravě centrálního balkónu a bočních teras, došlo k restaurování zábradlí, kamenné podlahy a výměně hydroizolace. Touto opravou vznikl prostor, kdy návštěvníci během vybraných akcích mohou spatřit jedinečné pohledy do zahrady Kinských a na části Prahy.
Dále byla dokončena projektová dokumentace včetně restaurátorských průzkumů a záměrů na opravu fasády objektu a kamenických prvků. Pro zvýšení atraktivity návštěvnického provozu a edukačních programů se pořídila mobilní velkoformátová LCD obrazovka a došlo k opravě vypalovací pece na výrobky z keramiky.
Z důvodu havarijního stavu musel být v roce 2021 uzavřen objekt Lapidária Národního muzea a v současné době připravuje majitel objektu ve spolupráci s odbornými odděleními Národního muzea celkovou opravu objektu.
Závěrem
I přes složitou situaci ohledně pandemie nového koronaviru se provoznímu úseku dařilo plnit vytyčené cíle, jak je uvedeno výše, a tím naplňovat své poslání v rámci Národního muzea. Šlo zejména o zvyšování návštěvnického komfortu, péči o budovy a v neposlední řadě o zvyšování bezpečnosti v rámci celé instituce.