Přihlásit se
Expozice Dějiny zachycuje v celkem sedmi sálech minulost českých zemí od 8. století až do první světové války a svým rozsahem i množstvím sbírkových předmětů se jedná o u nás zcela ojedinělý muzejní projekt ilustrující tak dlouhý časový úsek. Expozice nabízí možnost zorientovat se v českých dějinách a pochopit nejen události jako takové, ale i souvislosti mezi nimi a utvořit si celistvý obrázek naší minulosti. Setkáte se zde s exponáty od nejmenších předmětů středověkých šperků nebo drobných artefaktů dokumentujících každodenní život lidí až po největší předmět v podobě arcibiskupského kočáru z 18. století, který lze s trochou nadsázky označit za ferrari své doby.
V expozici Okna do pravěku můžete ve čtyřech výstavních sálech obdivovat jedinečné exponáty, které představují světové milníky v poznání historie života na Zemi, a to z dob od prvohor až po čtvrtohory. Seznámíte se zde s prvohorními živočichy prvně popsanými Joachimem Barrandem nebo uvidíte vzácnou nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei, která pochází z doby před čtyřmi sty třiceti miliony let. Poznáte i jedny z nejstarších známých plazů – třeba druhohorní mořské mosasaury a podíváte se do očí zatím našemu jedinému českému dinosaurovi Burianosaurovi augustai nebo děsivě vyhlížejícímu šavlozubému tygrovi. Zjistíte také, že naše území bylo svědkem sopečné činnosti a vzniku různých jezer i močálů. V samotném závěru expozice vás pak uvítá mamut s mamuťátkem v životní velikosti a prohlédnete si originální kostru srstnatého nosorožce, která je jedinečná především tím, že se dochovala celá.
Expozice s názvem Sál minerálů je umístěna v prvním patře Historické budovy Národního muzea vedle Panteonu. Představuje více než 4 000 předmětů ze sbírky, která celkově čítá neuvěřitelných 100 000 minerálů z celého světa. Tato sbírka je v Národním muzeu nejstarší a její neustálé rozšiřování probíhá už více než 200 let. Ty nejzajímavější a nejkrásnější minerály jsou vystaveny v původních tzv. Schulzových vitrínách, které získaly svůj název po architektovi Historické budovy Národního muzea Josefu Schulzovi. Celá expozice je uspořádána podle chemického složení jednotlivých minerálů stejně jako před více než 100 lety.
V komorní expozici Sál luminiscence, umístěné mezi Sálem meteoritů a sálem Okna do pravěku – čtvrtohory, je představena pozoruhodná vlastnost některých minerálů, a to jejich interakce s ultrafialovým světlem. UV je lidským zrakem neviditelné, ale při jeho dopadu začnou některé druhy nerostů vyzařovat světlo různých vlnových délek, které spatřit můžeme. Tento jev je představen v temné expozici, kde se cyklicky střídá běžné osvětlení s krátkovlnným a dlouhovlnným UV zářením. Díky tomu můžete zažít překvapivou podívanou hýřící barvami.
Expozice Nerostné bohatství Čech je přístupná ze sálu Okna do pravěku – prvohory. Každý ze čtyř rohů sálu Nerostné bohatství Čech je věnován jedné surovině, v minulosti ve významné míře těžené na území našeho státu, tedy zlatu, stříbru, cínu a uranu. Vystaveny jsou zde především minerály (asi 800 ukázek) z ložisek těchto kovů, a to ty nejkrásnější, které se ve sbírce Národního muzea nacházejí.
Nová, moderně pojatá přírodovědecká expozice s názvem Zázraky evoluce vypráví na ploše 2 000 m2 poutavé příběhy evoluce a představuje svět zvířat tak, jak ho z muzeí běžně neznáte – bez polic a regálů. Po náročném restaurování je k vidění také jeden ze symbolů Národního muzea – kostra plejtváka myšoka, která společně s 1 500 dalšími exponáty vytváří jednu z nejmodernějších přírodovědeckých expozic. Zvířata jsou zde představena v jejich přirozeném prostředí a pohybu, jedinečné a vzácné exponáty doplňují zbrusu nové modely zvířat včetně žraloka bílého, plejtváka malého nebo největšího modelu krakatice obrovské na světě, který má na délku 17 metrů.
Expozice ukazuje v šesti sálech pojmenovaných Vykročení všemi směry; Voda, náš živel; Z vody na souš; Dobytí vzduchu; Ovládnutí světa a Planeta zvířat bohatství druhů, které vznikaly jako výsledek různých evolučních cest. Představuje několik zásadních vývojových kroků, které živočichové vykonali na cestě k obsazení a ovládnutí téměř všech koutů naší planety. Seznamuje s výsledkem dlouhého evolučního procesu a vysvětluje, jak se zajímavé a často opravdu rozdílné organismy přizpůsobovaly rozličným podmínkám na Zemi. Díky tomu nahlédnete do světa bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a v neposlední řadě i savců. Projdete si živočišnou říši od nejmenšího exponátu kleštíka včelího s rozměry pod 1 mm až po ten největší, kterým je oblíbený plejtvák myšok dlouhý 22,5 metru.
V nové expozici nechybí ani moderní multimediální technologie – videomapping, světelné a zvukové prvky, které tematicky dokreslují atmosféru prostoru.
V průběhu roku 2022 probíhala intenzivní práce na dokončení posledního sálu expozičního celku Zázraky evoluce, který nese jméno Drobná většina. Prostor je věnován hmyzu, druhově nejbohatší skupině živočichů naší planety. Sál na vybraných tématech představuje širokou škálu druhů hmyzu různých barev, tvarů i velikostí a poukazuje na různorodé evoluční adaptace, které zajistily početní nadvládu této skupiny v rámci planety Země a obsazení téměř všech prostředí kolem nás.
V sále najdete více než 350 exponátů a devět nadrozměrných modelů včetně téměř dvoumetrové kudlanky nábožné, dravého zástupce hmyzu, kterého můžete potkat i v ČR. Mezi největší reálné exponáty pak patří titán obrovský, což je tesaříkovitý brouk z Jižní Ameriky, který dorůstá až 17 cm, nebo bornejská pakobylka ilonohá. Ta je sice výrazně tenčí, ale s nataženými končetinami dosahuje až 55 cm.
Autory výstavy jsou Dominik Vondráček a Ján Macek, do samotné realizace se však zapojilo v podstatě celé entomologické oddělení a další zaměstnanci Národního muzea. Na finálním provedení sálu se podílelo několik firem, tři ilustrátoři a širší spektrum dárců fotografií. Pro potřeby sálu vzniklo i několik videí, která jsou ke zhlédnutí na obrazovkách v sále.
Expozice umístěná v bývalé Sněmovně národů Federálního shromáždění ČSSR v dnešní Nové budově Národního muzea s názvem Dějiny 20. století byla návštěvníkům zpřístupněna 23. července 2022 a ukazuje příběh českých moderních dějin od vypuknutí první světové války roku 1914 do vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Vybudována byla tak, aby poukázala na lidskou každodennost a možnosti jedince v politických, sociálních a hospodářských zvratech a aby přinesla i nejdůležitější politické milníky, které české dějiny poznamenaly. Ve scénograficky pojatém prostoru návštěvník projde zákopy první světové války, veřejným prostranstvím ulice 20. století, jakož se ocitne uprostřed maloměstského koloniálu či si přiblíží podmínky bydlení v ukázkách měnících se bytů. Expozici doplňuje několik interaktivních linek a emotivní příběh nejnovějších dějin nabízí časozdviž shrnující v audiovizuální podobě to nejdůležitější, co se v českém prostoru v ohraničené době stalo.
Stálá expozice Dětské muzeum je situovaná v bývalé Sněmovně národů Federálního shromáždění ČSSR v dnešní Nové budově Národního muzea ve druhém patře, poblíž stávajícího dětského prostoru – Myšária. Ve zkušebním provozu byla expozice spuštěna k 30. září 2022 pro organizované a předem ohlášené školní skupiny. Expozice obsahuje velké množství interaktivních prvků a podporuje práci/interakci ve skupinách. Součástí je také prostor pro lektorské programy s pracovními listy na lektorované téma. Samostatným prvkem je interaktivní stěna s výškou 7 metrů. Expozice byla zpřístupněna pouze částečně, v nepřístupném prostoru probíhalo oplášťování AV koutku ve tvaru koule.
9. 7. 2021 - trvá
Výstava Muzeum od sklepa po půdu představuje Národní muzeum jako živý organismus, který již více než 200 let zpřístupňuje poznání o tajemstvích přírody a neobyčejných příbězích naší minulosti.
Ve čtyřech patrech – od skutečného sklepa po podstřeší – se návštěvníci mohou seznámit s tématy, která společně tvoří obraz instituce: osobnosti, budovy, sbírky; od založení po aktuální projekty. Co vedlo ke shromáždění různorodých sbírek, jaké byly jejich cesty do muzea, kdo určoval jejich podobu a jak si získávaly srdce celých generací návštěvníků? Výstava je cestou Historickou budovou Národního muzea, minulostí a současností instituce, při které návštěvníci poznají osudy sbírek, jednotlivých staveb i lidí, kteří mu vtiskli život a následně ho utvářeli. Národní muzeum totiž není jen strážcem paměti, ale i živou součástí společnosti, která tvoří most mezi kulturou a lidmi.
11. 8. 2022 - trvá
V srpnu 2022 byla u příležitosti mezinárodního kongresu ICOM otevřena v Historické budově výstava Expedice Národního muzea. Tato výstava přibližuje veřejnosti relativně málo známou, ale důležitou vědeckou a akviziční činnost – zahraniční výzkumné a sběrací cesty pracovníků Národního muzea. Výstava představuje výběr nejvýznamnějších projektů od poloviny 19. století po současnost:
Nejstarší expedice jsou zastoupeny sběracími cestami Antonína Friče na Balkánský poloostrov (1852 a 1856). Pravděpodobně nejrozsáhlejší expediční projekt v Národním muzeu představují tři cesty do Íránu v 70. letech minulého století. Současné expediční projekty Historického muzea a Náprstkova muzea dokumentují archeologické výzkumy v Sýrii a v Súdánu. Rozsáhlá expediční činnost Přírodovědeckého muzea je prezentována mozaikou osmi projektů, zahrnujících všechna oddělení.
Kurátorkou výstavy je dr. Marika Tisucká z Historického muzea. Autorský tým doplnili ještě Jiří Hájek z Přírodovědeckého muzea a Pavel Onderka z Náprstkova muzea. Na přípravě jednotlivých výstavních témat ovšem spolupracovala celá řada pracovníků napříč Národním muzeem. Výstava byla původně plánována do konce roku 2022, následně byla prodloužena do konce roku 2023.
23. 6. 2020 – 31. 12. 2022
Po celý rok 2022 pokračovala prodloužená výstava Poklady numismatických sbírek, zahájená v červnu 2020, prezentující výběr toho nejcennějšího z fondů numismatického oddělení.
První část byla zasvěcena předním osobnostem české numismatiky a jejich sbírkám, které v minulosti jakožto akvizice zcela zásadním způsobem rozšířily a obohatily fondy Národního muzea (včetně historického mobiliáře). Patří k nim zejména vůbec nejvýznamnější kolekce bohemikálních ražeb Karla Chaury, sbírka českých zlatých mincí Stanislava Vávry, soubor římských ražeb Josefa Dobiáše či sbírka řádů a vyznamenání Václava Měřičky. V další části byly představeny význačné mincovní nálezy uložené v Národním muzeu i dalších sbírkotvorných institucích, včetně středověkých depotů či pokladů ukrytých za třicetileté války. Součástí výstavy bylo rovněž dvacet nejvzácnějších mincí, medailí a vyznamenání ze sbírek Národního muzea od antiky po současnost včetně čtyřicetidukátu Ferdinanda III. či nejstarší české datované ražby – raritního dukátu Vladislava II. Jagellonského z r. 1511. Prostřednictvím historického vybavení kutnohorské a pražské mincovny se návštěvníci seznámili i se samotným procesem ražby.
Výstava byla ukončena k 31. prosinci 2022, tištěný průvodce v české i anglické mutaci je však i nadále k dispozici v prodejně i na e-shopu Národního muzea.
3. 11. 2020 - 31. 12. 2022
Výstavu Slavní čeští skladatelé věnovanou čtveřici skladatelských osobností české hudby 19. a 20. století – Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi, Leoši Janáčkovi a Bohuslavu Martinů – bylo možné navštívit v Historické budově Národního muzea až do konce roku 2022.
Předností výstavy bylo moderní grafické a prostorové zpracování, které kromě edukativního charakteru přinášelo návštěvníkovi také umělecký a poslechový zážitek. Výrazným interaktivním prvkem byla poslechová místnost se světelnou instalací, která představila ukázky ze čtyř vybraných kompozic. Biografická část byla zpracována formou komiksové novely umístěné na výstavních panelech. Ve výstavě nechyběly ani trojrozměrné předměty z pozůstalostí skladatelů, které dokreslovaly jejich životní příběhy, a originální kostýmy z různých inscenací vybraných oper. Během roku 2022 byla připravena putovní verze výstavy pro Česká centra, která bude realizována v roce 2023.
26. 5. 2021 - 20. 7. 2022
V květnu 2021 byla ve dvoraně Historické budovy Národního muzea otevřena další výstava z dílny Českého muzea hudby, nazvaná Pro čtyři struny, která byla prodloužena až do července 2022. Výstava se věnovala bohaté historii českého houslového umění z pohledu nástrojaře, učitele, houslového virtuosa, sběratele i hudebního skladatele. Hlavním impulsem k jejímu vzniku se stala unikátní akvizice od německého sběratele Kevorka Marouchiana. Sbírka čítající na 12 tisíc gramofonových desek a 194 fonografických válečků s nejstaršími nahrávkami tak poskytuje jedinečnou výpověď o repertoáru houslových virtuosů a komorních souborů z období konce 19. a první poloviny 20. století. Vybrané ukázky komorních děl skladatelů Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů tak navíc volně navazovaly na výstavu věnovanou čtyřem slavným skladatelům.
Kromě hudebních ukázek se návštěvník seznámil se základy houslařského umění, ale také cennými kuriozitami, jako je štítek se Stradivariho zápisem nebo portrét Nicola Paganiniho se smotkem jeho vlasů. Během roku 2022 bylo k výstavě vytvořeno popularizační video Vzácné housle / Pro čtyři struny, které po jejím ukončení bylo umístěno do stálé expozice.
20. 10. 2022 - 31. 12. 2022
V závěru roku muzeum dostalo mimořádnou příležitost k uspořádání výstavy v autorské spolupráci se soukromým subjektem. Od 20. října 2022 do 1. 1. 2023 byla v Historické budově Národního muzea instalována výstava s názvem Miro Žbirka: Roky a dni, která připomněla život a dílo legendy slovenské pop music. Iniciátorkou a hlavní autorkou výstavy byla zpěvákova manželka Kateřina Žbirková, která na výstavu poskytla veškeré předměty ze své soukromé sbírky. Kurátorem a supervizorem za Národní muzeum byl ředitel Českého muzea hudby Emanuele Gadaleta.
Výstava se skládala z 28 dřevotřískových panelů, na kterých byly exponáty upevněny ve vakuových pytlech. Toto netradiční výtvarné řešení korespondovalo se záměrem vytvořit putovní výstavu, která bude po ukončení instalace v Národním muzeu nabídnuta dalším institucím. Jednotlivé panely přiblížily vývoj zpěvákovy kariéry chronologicky od začátku přes vrcholné momenty až po jeho poslední album. Doplňovala je projekce videoklipů s možností kvalitního poslechu ze sluchátek. Návštěvník se mohl snadno přenést do dobové atmosféry osmdesátých let díky řadě atraktivních exponátů ze zpěvákova osobního i profesního života, jako byl jeho gramofon z mládí, klávesové piano z poslední koncertní šňůry, ale i typická kožená bunda nebo brýle. Výstava vzbudila nebývalý mediální ohlas a byla cenným oživením výstavní dramaturgie Národního muzea.
28. 5. 2022 – 30. 4. 2023
Výstavní projekt Nikdy se nevzdáme!, který připravilo Národní muzeum společně s Vojenským historickým ústavem Praha, připomíná 80. výročí operace Anthropoid a další významné události roku 1942. Provází realitou Protektorátu Čechy a Morava i událostmi a osudy spjatými s 38 dny druhého stanného práva v období mezi 27. květnem a 3. červencem roku 1942. Výstava představila také souvislosti předcházející atentátu na Reinharda Heydricha, především rozbití Československa, okupaci a příjezd Heydricha do Prahy v roce 1941. Akce parašutistů z 27. května 1942 pak odstartovala prezentaci reality protektorátu v oněch výše zmíněných 38 dnech výjimečného stavu.
Výstava v Historické budově Národního muzea symbolicky provedla týden po týdnu událostmi, veřejným prostorem protektorátu, propagandou i starostmi všedního dne. Postupně prezentovala významné události jako přípravy na atentát a následnou smrt Reinharda Heydricha, vyhlazení Lidic, boj v kostele sv. Cyrila a Metoděje, vypálení osady Ležáky a ukončení výjimečného stavu. V každém týdnu byl v centru pozornosti konkrétní osud, který kombinací informace a emoce zpřítomňoval životy jednotlivců i rodin. Ve výstavě se nacházelo okolo stovky autentických předmětů z Národního muzea, Vojenského historického ústavu či Národního technického muzea, např. části výstroje Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, včetně předmětů zabavených nacisty po boji v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. V rámci výstavy byly poprvé představeny dokumenty z Velké Británie z fondu The National Archives týkající se operace Antropoid.
Výstava byla prezentována 28. června 2022 v panelové verzi v budově Velvyslanectví České republiky v Londýně u příležitosti Dne ozbrojených sil.
28. 5. 2022 – 31. 12. 2022
Menší výstava Hrdinovia odboja připravená Slovenským národním muzeem a Vojenským historickým ústavem Bratislava doplňuje výstavu Nikdy se nevzdáme! připravenou k 80. výročí operace Anthropoid. Ilustruje odboj a odpor části slovenské společnosti proti fašismu. Představuje osobnosti armády i politiky, které se snažily o obnovení Československa.
3. 5. 2022 – 30. 6. 2023
Záleží na mně, jaká bude Země – to je motto výstavy, která ukazuje, jak můžete sami přispět k ochraně životního prostředí. Představuje téma udržitelnosti prostřednictvím konkrétních příkladů z každodenního života a nabádá k zamyšlení nad tím, co může jednotlivec sám udělat pro svět kolem sebe. Jedná se o první výstavu v Národním muzeu, která se zabývá čistě tématem udržitelnosti a šetrného přístupu k životnímu prostředí a snaží se toto téma pojmout komplexně. Z toho důvodu je rozdělena na sedm tematických ostrovů zaměřených zejména na spotřebu (móda, jídlo, voda), produkci (odpad) a vnímání prostředí kolem nás (krajina, biodiverzita). Sedmé téma s názvem upcycling je pak věnováno i rozvoji kreativity.
Výstava je unikátní v tom, že se snaží podporovat udržitelnost nejen svým obsahem, ale i svým provedením. Je totiž postavena z velké části z recyklovaného materiálu předchozí výstavy Sluneční králové a zároveň je pojata tak, aby se použitý koncept i materiál, včetně AV softwaru, mohl po úpravě použít i v další výstavě.
21. 1. 2022 – 31. 7. 2022
V tomto ročníku bylo vypsáno osm fotografických kategorií, ve kterých soutěžilo 250 fotografů, kteří přihlásili přes čtyři tisíce fotografií. Na velkoformátových fotografiích bylo možné obdivovat nejen vítězné snímky již 27. ročníku této prestižní soutěže, ale nově i fotografie, které vzešly z úplně prvního ročníku soutěže Czech Photo Junior pro mladé fotografy ze základních a středních škol.
Výstava, která navazuje na expozici Zázraky evoluce, v sobě spojuje na první pohled protichůdné informace. Symbolizuje krutý osud nosorožce severního bílého. Druhu, který pytláci kvůli rohovině přivedli na samotný pokraj vyhubení. Zároveň však představuje úsilí Safari Parku Dvůr Králové, který koordinuje snahy o záchranu tohoto druhu metodami umělé reprodukce.
V průběhu roku 2022 se v Historické budově Národního muzea uskutečnilo celkem 836 edukačních programů k výstavám a expozicím pro žáky mateřských, základních a středních škol.
Historická budova Národního muzea – realizováno 105 programů
Panteon – realizováno 94 programů
Dějiny – realizováno 81 programů
Zázraky evoluce– realizováno 262 programů
Okna do pravěku – realizováno 176 programů
Sál minerálů – realizováno 54 programů
Slavní čeští skladatelé – realizováno 9 programů
ZeMě – realizováno 38 programů
Nikdy se nevzdáme! – realizováno 17 programů
V roce 2022 bylo zorganizováno celkem 76 víkendových komentovaných prohlídek nových expozic i aktuálně probíhajících výstav pro individuální návštěvníky v Historické budově Národního muzea. Nadto bylo realizováno 67 prohlídek pro objednané skupiny.
Experimentální univerzita – 15. 1., 19. 2., 19. 3., 23. 4., 14. 5. 2022
Sobotní přednáškový cyklus pro prarodiče a vnoučata seznamující cílovou skupinu s Národním muzeem jako institucí, jeho historií, současností a jednotlivými profesemi, které nacházejí v muzeu uplatnění.
Ze života sbírky
Na den do muzea: Za zvířaty současnými i pravěkými – 20. 7. 2022
Celodenní letní přírodovědně zaměřený program obsahující řadu badatelských, herních i výtvarných úkolů i práci s aplikací na pozorování divoké přírody.
Příměstský tábor pro mladé přírodovědce – 25.–29. 7. 2022
Příměstský tábor pro děti ve věku 8–12 let, v jehož průběhu děti navštívily depozitáře Přírodovědeckého muzea, Kroužkovací stanici Národního muzea v Hostivaři nebo poznávaly pražskou přírodu pomocí aplikace iNaturalist.
ZeMěDílna: Upcyklingové tvoření z papíru – 25. 6. 2022
Odpolední kreativní dílna k výstavě ZeMě zaměřená na využití starého papíru, připravená s projektem Reformát.
Na den do muzea: Za poklady – 10. 8. 2022
Jednodenní prázdninový program pro děti ve věku 8–12 let seznamující děti hravou formou s nejrůznějšími muzejními profesemi doplněný o kreativní dílny či práci s multimédii.
ZeMěKoulení: Semínková dílna s Kokozou – 20. 8. 2022
Odpolední program pro děti i dospělé k výstavě ZeMě obsahující workshop výroby tzv. seedbomb, realizovaný v Národopisném muzeu Národního muzea ve spolupráci s organizací Kokoza.
Udržitelná ZeMě aneb jak pěstovat a kompostovat ve městě – 17. 9. 2022
Sobotní doprovodný program k výstavě ZeMě seznamující návštěvníky se specifiky pěstování a kompostování ve městě, připravený ve spolupráci s organizacemi Kokoza a Na mysli.
Ze-Mě-Móda – 12. 11. 2022
Odpolední program k výstavě ZeMě sestávající z debaty o udržitelném přístupu k módě, workshopu výroby stylových látkových obalů i promítání filmu Fast Fashion: Skutečná cena levné módy.
Udržitelné Vánoce – 3. 12. 2022
Předvánoční víkendový program k výstavě ZeMě zahrnující upcyklační dílnu, besedu na téma minimalistické Vánoce či workshop výroby seedbomb s Kokozou.
Labyrint eka a ráj…? – 4. 12. 2022
Večerní divadelní představení o hledání svého místa ve světě eka, realizované v interiéru Historické budovy Národního muzea jako součást doprovodného programu k výstavě ZeMě.
Práce s interaktivní stěnou v rámci edukačního programu v Dětském muzeu
13. 12. 2021 – 30. 9. 2022
Výstava Když hvězdy září připomněla známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění 19. a 20. století. Výstava prostřednictvím toho nejlepšího a nejzajímavějšího ze sbírek divadelního oddělení Národního muzea ukázala, jakými peripetiemi procházelo za více než dvě stě let postavení divadelních tvůrců ve společnosti. Ve výstavě návštěvníci měli možnost vidět předměty z osobních pozůstalostí velkých hereckých hvězd. Vystaveny byly jejich šperky, oblečení a módní doplňky, osobní i ateliérové fotografie, obrazy a busty, drobné artefakty z každodenního a uměleckého života, anebo pozoruhodné dokumenty. Konkrétně si lidé mohli prohlédnout například šperky Emy Destinnové, pracovnu Oldřicha Nového, šaty Adiny Mandlové, mobiliář z bytového divadla Vlasty Chramostové nebo kouzelné Popelčiny šaty a střevíček z pohádky Tři oříšky pro Popelku. K vidění byla i cena Thálie udělená Josefu Abrhámovi v roce 2020 či Český lev udělený Ivanu Trojanovi v témže roce. Na konkrétních životních a uměleckých příbězích několika desítek významných osobností české Thálie se nabízí zamyšlení nad tím, jak velké herecké hvězdy ovlivňují životní, módní či estetický ideál své doby, co v různých časech obnášelo být slavným a společensky uctívaným, jaké tvůrčí i osobní konflikty formovaly jejich životní dráhy.
6. 5. 2022 – 25. 9. 2022
U příležitosti nedožitých osmdesátých narozenin jedné z našich největších sportovních legend, paní Věry Čáslavské, připravilo Národní muzeum výstavu, která představila její život a sportovní kariéru. Vedle unikátních fotografií měla veřejnost poprvé možnost spatřit pohromadě i nejucelenější sbírku jejích medailí a ocenění, jak těch olympijských z Tokia a Mexika, tak z řady mistrovství světa i Evropy nebo republikových šampionátů, ale také řadu dalších ocenění, která jí byla za jejího života udělena, včetně japonského Řádu vycházejícího slunce. Vystaveno bylo i mnoho dalších osobních předmětů, jako například její svatební šaty či reprezentační dres z olympijských her v Mexiku nebo cenzurované vydání knihy Cesta na Olymp s vlastnoručním dovětkem autorky. Většina exponátů pocházela z pozůstalosti Věry Čáslavské a Nadačního fondu Věra Čáslavská. Fotografie se podařilo zapůjčit jak ze soukromých sbírek, tak od Českého olympijského výboru, který uchovává kolekci snímků fotografa Karla Nováka. Filmové záběry a několik fotografií zapůjčil i Mezinárodní olympijský výbor.
4. 11. 2022 – 31. 8. 2023
Výstava Zneužitá muzea přibližuje osud sbírek zaniklých stranických muzeí původně vytvořených k oslavě a propagaci úspěchů Komunistické strany Československa. V první části poodkrývá jejich historii a přibližuje jejich sbírkové bohatství, v druhé části nabízí možnosti, jak s tímto problematickým kulturním dědictvím pracovat.
V roce 2022 byl rovněž k výstavě vydán odborný česko-anglický katalog s názvem Sbírky & Politika / Collections & Politics, který detailně popisuje jednak historii stranických muzeí, jednak se zabývá možnostmi využití sbírkového bohatství původně propagandistických muzeí v soudobé liberálně demokratické společnosti.
11. 11. Edukační program Zneužitá muzea: badatelská výuka
14. 12. Komponovaný večer k výstavě Zneužitá muzea s názvem Hmotné dědictví státního socialismu (prohlídka výstavy a beseda s autory a pozvanými odborníky)
V roce 2022 bylo v Nové budově Národního muzea realizováno 86 edukačních programů k výstavám a expozicím pro žáky mateřských, základních a středních škol.
Dějiny 20. století – realizováno 82 programů
Edukační program O pejskovi a kočičce v muzeu
Když hvězdy září – realizovány 4 programy
Zneužitá muzea – realizován 1 program
Nezařazené realizován 1 program
V roce 2022 bylo k výstavám a expozicím nacházejícím se v Nové budově Národního muzea uskutečněno celkově 34 komentovaných prohlídek pro individuální návštěvníky. Nadto bylo realizováno 9 prohlídek pro objednané skupiny.
Zneužitá muzea: badatelská výuka – 11. 11. 2022
Seminář pro učitele dějepisu na téma, jak efektivně využívat historické artefakty ve vzdělávání, realizovaný ve spolupráci Národního muzea a ÚSTR.
Přednáška k výstavě Věra Čáslavská – 28. 6. 2022
Přednáška pro veřejnost s využitím unikátního obrazového materiálu o životě naší nejlepší gymnastky od jejího dětství, v záři reflektorů i v soukromí.
Za tvořením do muzea – 13. 7. 2022
Dopolední kreativní dílna pro děti ve věku 5–10 let zaměřená na tvoření a hry, ve kterých se prolíná poznávání s imaginací.
Příměstský tábor pro mladé historiky – 25.–29. 7. 2022
Příměstský tábor pro děti ve věku 8–12 seznamující děti interaktivní formou s historickými expozicemi, v jehož programu nechyběly badatelské aktivity ani nahlédnutí do depozitářů v Terezíně a dalších muzejních objektů.
Mezinárodní den archeologie – 15. 10. 2022
Také v r. 2022 se archeologové Národního muzea připojili k oslavám již devátého ročníku Mezinárodního dne archeologie, který proběhl za hojné účasti veřejnosti všech věkových kategorií. Archeologové přiblížili nejen všemožné způsoby své práce, ale především různé a zajímavé aspekty života našich předků v pravěku, antice i středověku. Zájemci mohli zhlédnout nebo vyzkoušet originální předměty nebo jejich repliky, dotazovat se odborníků, zhlédnout vystoupení římských gladiátorů nebo si vyslechnout dvě série „Archeologických jednohubek“, minipřednášek o zajímavých, překvapivých a nečekaných detailech života našich předchůdců.
Hvězdy září pro Ukrajinu – benefiční scénický koncert – 17. 5. 2022
Divadelní oddělení Národního muzea ve spolupráci s režisérem Michaelem Tarantem a výtvarnicí Danou Hávovou připravilo (jako doprovodnou akci k výstavě Když hvězdy září) benefiční akci na podporu Ukrajiny. ICOM při této příležitosti otevřel Sbírku na podporu obnovy ukrajinského kulturního dědictví. V pásmu veršů (Ševčenko, Franko, Malanjuk), ukrajinských lidových písní a operních árií vystoupili ukrajinští zpěváci, čeští herci, tanečníci z Divadla J. K. Tyla Plzeň pod vedením Jiřího Pokorného, moderovali Václav Vydra a Jarmila Švehlová. Akce se zúčastnili významní hosté, včetně tehdejšího velvyslance Ukrajiny v České republice Jevhena Petrovyče Perebyjnise a Ihora Žovkvy, ředitele kanceláře prezidenta Ukrajiny, zplnomocněnce Volodymyra Zelenského pro mezinárodní spolupráci. Akci Národní muzeum streamovalo a vznikl k ní dokument Boženy Hončarivové.
