Přihlásit se
Provozní odbor se v roce 2022 zabýval kromě rutinních a udržovacích činností i implementací nového softwaru.
Provoz Muzejního komplexu Národního muzea, tedy Historické a Nové budovy Národního muzea, a požadavky na provozuschopnost zařízení v těchto prostorách se stal natolik složitým, že už jsme se bez komplexního softwaru neobešli.
Systém MySmartplace (dále jen MSP) je software pro kontrolu „zakázek“, v našem případě „úkolů“. Software nám nabízí přehlednou formu dohledu nad správou a chodem jakéhokoliv objektu. Pro Historickou budovu jsou úkoly z části definované v rámci knihy Návod na údržbu díla a provozní řád od zhotovitele rekonstrukce, firmy Metrostav a jejích subdodavatelů. Zde jsou definované veškeré plánované kontroly a údržba v rámci objektu. Další kategorií jsou pravidelné revize plynoucí ze zákona. Také se jedná o úkoly, které vyplývají ze zkušeností provozu budovy a různé opravy. Zajištění servisu řešíme a sledujeme v systému HelpDesk.
V roce 2022 jsme započali s implementací dat do systému MSP. Výhodou systému je kontrola, a to jak veškerých pravidelných úkonů spojených s provozem objektů Národního muzea, tak velmi rychlá kontrola práce zaměstnanců. Systém nám nabízí komplexní pohled na správu budov, a to v minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Největším přínosem systému je dosažení zastupitelnosti na objektech Národního muzea. Zabývali jsme se zejména optimalizací systému před jeho oficiálním zavedením. Bylo nutné naplánovat si rozdělení oblastí práce a úkonů a připravit je do formy, ze které budou implementovány. Jen pro Historickou budovu bylo v roce 2022 do systému zadáno 99 položek pravidelné údržby budovy a 102 položek postupné údržby. Ke každému jednotlivému úkolu bylo přiřazeno konkrétní datum, délka doby upozornění, četnost provedení úkonu, způsob opakování, zodpovědný zaměstnanec a další informace.
V objektech Národního muzea je řada míst, která musí technická správa pravidelně kontrolovat. Nejsou uvedená v knihách údržby, a přesto se na ně nesmí zapomenout. Technici a údržba Národního muzea musí mít pod kontrolou celou budovu. Tato místa jsou skryta návštěvníkům i běžným zaměstnancům a málokdo o nich ví. Přístupné jsou pouze proškoleným pracovníkům technického úseku, kteří a kontrolují stav zdí, zda neprosakuje voda, není poškozena elektroinstalace či rozvody vzduchotechniky. Technik podle místa prohlídky musí splňovat podmínky BOZP – musí být řádně jištěn, musí být proškolen na práci ve výškách, případně musí mít vyhlášku o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
Vstup do prostoru za tympanonem průčelí Historické budovy Národního muzea. Tento prostor je přístupný pouze skrze poklop na střeše, který je umístěn přímo za sousoším Géniů.
Uvnitř prostoru za tympanonem
Prostor pod věží, u kupole, na jejichž vrcholu se nachází sousoší Nadšení – navrženo sochařem Bohuslavem Schnirchem. Prostory pod věžemi jsou již lépe dostupné, k těm stačí pouze projít přes střechu, zde již není třeba používat vázací prostředky.
Při kontrolování těžko dostupných míst je zároveň prováděna kontrola stavu zastřešení, odtokových žlabů aj.
Vzhledem ke složité situaci na trzích s energiemi a s tím souvisejícímu výraznému nárůstu cen komodit, učinilo Národní muzeum řadu opatření s cílem dosažení úspor energií. V souladu s Nařízením vlády 361/2007, v aktuálním znění, byla zavedena opatření ke snížení teplot vytápěných kancelářských prostor, odborných pracovišť a návštěvnických místností na 18–19 °C, chodbách a toaletách na 16 °C apod. U objektů s elektrickým ohřevem TUV byla provedena regulace výstupních teplot a v některých případech i redukce počtu akumulačních těles. U vybraných objektů byl výrazně omezen provoz v zimních měsících při zachování tepelné stability budov, týkalo se to například Národního památníku na Vítkově, Muzea české loutky a cirkusu v Prachaticích či stálé expozice v objektu Musaion. Byla realizována optimalizace technologických procesů se zachováním technických a klimatických požadavků, zejména u sbírkových předmětů. V jednotlivých objektech proběhla redukce osvětlovacích těles, při zachování požadované intenzity osvětlení, včetně časových úprav doby svícení. Průběžně dochází k výměnám starých, neúsporných osvětlovacích těles za nová, úsporná.
Po aplikaci těchto opatření byly spotřeby energií pravidelně monitorovány a vyhodnocovány. Výsledná data jasně prokázala, že zavedená opatření jsou účinná. Po zavedení uvedených kroků v průběhu roku 2022 se v závislosti na konkrétním objektu pohybovala průměrná úspora elektrické energie za dané období v rozmezí 16–30 % u objektů s obvyklým provozem a 20–44 % u objektů s omezeným provozem oproti stejnému období roku 2021. U objektů se spotřebou zemního plynu byla vykazována průměrná úspora za dané období v rozmezí 19–24 %. U objektů s dálkovým zásobováním teplem a chladem se úspora pohybovala v průměru v rozmezí 27–34 % u tepla a 11–39 % u chladu oproti stejnému období v roce 2021.
Výše uvedená opatření zůstávají uplatňována i v roce 2023. Zároveň probíhají studie zaměřené na možnosti využití obnovitelných zdrojů, například fotovoltaických panelů. Dále se zabývají možnostmi zlepšení tepelné náročnosti budov, využitím nových účinnějších technologií, zdrojů tepelné energie, vzduchotechnických zařízení apod.
Významnou část příjmů Národního muzea tvoří tržby z krátkodobých pronájmů prostor pro komerční i nekomerční subjekty za účelem společenských akcí a dlouhodobých pronájmů prostor sloužících k podnikání. Dlouhodobě přenechává za úplatu Národní muzeum prostory k podnikání nájemcům, kteří poskytují doplňkové služby návštěvníkům. Jedná se především o provoz kaváren a bister v objektech, jež to umožňují (Historická budova, Nová budova, Náprstkovo muzeum, České muzeum hudby, Národní památník na Vítkově, Národopisné muzeum. Dále pak o provoz prodejen suvenýrů v Historické budově.
Z hlediska krátkodobých pronájmů byl rok 2022 zajímavý složením nájemců, jeho významnou část tvořily subjekty státní správy, které si vybraly reprezentativní prostory především Historické budovy pro pořádání akcí v rámci českého předsednictví v Evropské komisi. Na těchto akcích přijali účast nejvýznamnější členové nejvyššího vedení Evropské komise a Evropského parlamentu, státní činitelé členských států Evropské unie z oblastí obrany, spravedlnosti, sociálních věcí, obchodu a průmyslu. Participace organizačních složek Národního muzea, jako jsou obchod, bezpečnost a provoz, na pořádání a organizování těchto akcí byla vždy ze strany organizátorů oceněna a vnímána velmi pozitivně, především proto, že tyto akce ve většině případů vyžadují specifický přístup vzhledem k mimořádným bezpečnostním a organizačním opatřením.
Mezi významné klienty z komerční sféry, kteří si zvolili prostory Národního muzea pro pořádání konferencí nebo večerních společenských akcí přímo nebo prostřednictvím eventových agentur, patří Škoda Auto a.s., IBM, UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, Česká spořitelna, Erste Privat Banking, Komerční banka apod.
Specifickými nájemci jsou pak filmové a televizní společnosti, které si prostory Národního muzea oblíbily z důvodu jejich atraktivity, fotogeničnosti, v neposlední řadě profesionálnímu přístupu a odbornosti odpovědných pracovníků Národního muzea a také celkové vhodnosti pro účely natáčení filmových scén, reklamních spotů nebo vysílání přímých přenosů. Z této oblasti stojí za zmínku především přímé přenosy České televize. Ta z prostor Nové budovy, Historické budovy vysílala tzv. superdebaty leadrů největších a nejvýznamnějších politických stran v rámci podzimních komunálních a senátních voleb. Koncem roku s přesahem do roku 2023 se pak v prostorách Západní dvorany, Panteonu a hlavního schodiště uskutečnily debata prezidentských kandidátů, duel kandidátů postoupivších do druhého kola prezidentské volby a rozhovor s nově zvoleným prezidentem.
Tržby z nájemného z krátkodobých smluv činily v roce 2022 téměř 8 000 000 Kč bez DPH, což je ve srovnání s minulými lety, kdy byly možnosti konání akcí velmi omezené z důvodu opatření v rámci pandemických omezení, výrazný nárůst.
