Sály minerálů

Sál minerálů | Sál meteoritů | Sál luminiscence | Nerostné bohatství Čech 

Sál minerálů

Expozice s názvem Sál minerálů je umístěna v prvním patře Historické budovy Národního muzea vedle Pantheonu. Představuje více než 4 000 předmětů ze sbírky, která celkově čítá neuvěřitelných 100 000 minerálů z celého světa. Tato sbírka je v Národním muzeu nejstarší a její neustálé rozšiřování probíhá už více než 200 let. Ty nejzajímavější a nejkrásnější minerály jsou vystaveny v původních tzv. Schulzových vitrínách, které získaly svůj název po architektovi Historické budovy Národního muzea Josefu Schulzovi. V expozici je možné spatřit například několik podob zlata, stříbra, diamantů nebo grafitů ve své surové formě.

K vidění je mimo jiné také asi stovka minerálů pocházejících od jednoho ze zakladatelů Národního muzea hraběte Kašpara Šternberka a desítky ukázek od takových osobností, jako byli kníže Klemens Metternich, opat strahovského kláštera Jeroným Josef Zeidler či první zaměstnanec Národního muzea mineralog František Xaver Zippe. Celá expozice je uspořádána podle chemického složení jednotlivých minerálů stejně jako před více než 100 lety. 

Zajímavosti ze Sálu minerálů

• sbírka minerálů patří k nejstarším sbírkám Národního muzea
• s více než 100 000 minerály jde o největší sbírku České republiky
• celkově byla obměněna více než třetina všech původně vystavených minerálů
• jde o výběr toho nejzajímavějšího, co se ve sbírce nachází
• vystaveno je pouze 4 % z celkové sbírky
• nové popisky jsou v původním zlaceném fontu
• všechny minerály byly před vystavením odborně vyčištěny
• na světě bylo doposud popsáno více než 5 500 minerálních druhů, avšak vystaveno je jich pouze 700

Sál meteoritů

Expozice Sál meteoritů navazuje na sousední Sál minerálů a na Sál luminiscence, respektive Okna do pravěku – čtvrtohory. Kromě meteoritů, které v místnosti převládají, zahrnuje expozice také tektity, a to jak zahraniční, tak české vltavíny, dále pozemské horniny a impaktity (horniny pozměněné dopadem velkého meteoritu). Všechny exponáty jsou instalovány v původních restaurovaných vitrínách z roku 1893 s repasovaným vnitřním prostorem. Vitríny jsou umístěné souvisle při stěnách téměř po celém obvodu výstavního sálu. Uprostřed místnosti se nachází dominantní, rovněž původní – historická, šestiboká vitrína s ukázkami velkých meteoritů, na níž je postavena bronzová busta Karla Vrby, zakladatele sbírky meteoritů Národního muzea. Centrální vitríně dominuje 69 kg těžký celotvar meteoritu Canyon Diablo, dále jsou v ní desky a odřezy meteoritů Toluca, Mount Joy, Gibeon, Tamarugal a velký kus pískovce se zarostlým vltavínem z pískovny Vrábče.

Subdominantou sálu je podstavec s argentinským meteoritem Campo del Cielo, který váží úctyhodných 83 kg. Meteorit je na podstavci umístěn volně, tedy nezakrytý, aby se jej návštěvníci mohli dotýkat. Dalším samostatným prvkem místnosti je horizontální vitrína s vybranými 155 podsvícenými ukázkami českých a moravských vltavínů z 29 nalezišť.

V expozici je vystaveno 440 ukázek meteoritů z celkových 530 položek, které celá muzejní sbírka zahrnuje. Dvě úvodní vitríny obsahují především texty a obrázky uvozující problematiku meteoritů, impaktitů a tektitů. Kromě toho jsou věnované dvěma historickým pozorovaným pádům meteoritů, kterými jsou Ensisheim (Francie 1492) a Mauerkirchen (Rakousko 1768). Oba tyto meteority jsou představeny také v podobě fyzických ukázek.

V dalších deseti vitrínách jsou představeny meteority uspořádané systematicky, tedy postupně meteority nediferencované („nevyzrálé“: chondrity uhlíkaté a obyčejné) a diferencované („vyzrálé“: achondrity, mesosiderity, pallasity a železa). Mezi chondrity by návštěvník neměl přehlédnout především mimořádně pěknou ukázku slavného uhlíkatého chondritu Orgueil, který dopadl v roce 1864 ve Francii. Pozornosti určitě neuniknou ani  čtyři ukázky marsovských meteoritů nebo dva lunární meteority. Mezi pallasity jistě zaujmou čtyři meteority Krasnojarsk. Vystavené kameny jsou v celé expozici proloženy tabulkami s vysvětlujícími texty a obrázky.

Jedna vitrína je věnována meteoritům s rodokmenem, tj. takovým, které mají vypočtenu dráhu oběhu ve Sluneční soustavě a místo pádu na Zemi. Předními odborníky na tuto problematiku jsou tradičně čeští astronomové, počínaje Zdeňkem Ceplechou a jeho následovníky Pavlem Spurným a Zdeňkem Borovičkou. Vystaveno je v této vitríně celkem deset ukázek meteoritů a další by měly přibýt v blízké budoucnosti díky plánovaným novým akvizicím do muzejní sbírky a další zápůjčky od Astronomického ústavu AV ČR.

Dvě vitríny jsou věnované výhradně českým meteoritům (celkem 49 kusů), které pocházejí z celkem 18 oblastí jako například Loket, Blansko, Tábor či Lysá nad Labem. Jedna vitrína je pak věnována impaktitům (celkem 23 ukázek). Zde jsou k vidění suevity, kärnait, tříštivé kužely, pouštní skla, irgizity a další impaktové horniny.

V následujících dvou vitrínách je netradičně na podstavcích vystaveno dalších 81 ukázek největších a také nejhezčích českých a moravských vltavínů ze sbírky Národního muzea. Mezi nimi je například vltavín ze Strpí (111 g) nebo moravský vltavín z Kožichovic (235 g) (v celé expozici je tedy dohromady 236 vltavínů). Je zde i nejstarší zdokumentovaný vltavín ve sbírce Národního muzea. Pochází z Dolních Chrášťan a je posazený velkou otevřenou bublinou na hranu plochého oblázku, s nímž byl údajně nalezen. Vltavín získal v roce 1891 Josef Kořenský na Jubilejní zemské výstavě v Praze a předal jej Národnímu muzeu.

Dvě vitríny jsou věnované také zahraničním tektitům, mezi nimiž převažují indočínity, ale jsou zde i filipínity, javait, billitonity, australity, tasmanity, bediasity a georgiait. Ve třech posledních vitrínách jsou vystavené pozemské horniny. Ty vznikly postupnou přeměnou původní prahmoty, s níž se dnes setkáváme v podobě meteoritů – chondritů. Jsou zde představeny vybrané vzorky hornin, na nichž lze dobře demonstrovat některé geologické procesy, v několika případech jsou tyto procesy stručně nastíněné na přiložených textových tabulkách.

Sál luminiscence

V komorní expozici Sál luminiscence, umístěné mezi Sálem meteoritů a sálem Okna do pravěku – čtvrtohory, je představena pozoruhodná vlastnost některých minerálů, a to jejich interakce s ultrafialovým světlem. UV je lidským zrakem neviditelné, ale při jeho dopadu začnou některé druhy nerostů vyzařovat světlo různých vlnových délek, které spatřit můžeme. Tento jev je představen v temné expozici, kde se cyklicky střídá běžné osvětlení s krátkovlnným a dlouhovlnným UV zářením. Díky tomu můžete zažít překvapivou podívanou hýřící barvami.

Nerostné bohatství Čech

Expozice Nerostné bohatství Čech je přístupná ze sálu Okna do pravěku – prvohory. Každý ze čtyř rohů sálu Nerostné bohatství Čech je věnován jedné surovině, v minulosti ve významné míře těžené na území našeho státu, tedy zlatu, stříbru, cínu a uranu. Vystaveny jsou zde především minerály (asi 800 ukázek) z ložisek těchto kovů, a to ty nejkrásnější, které se ve sbírce Národního muzea nacházejí. Ve vitríně věnované zlatu jsou prezentovány ukázky zlata z Křepic, Jílového a Roudného a některé doprovodné minerály ložisek zlata, v případě cínu jsou vystaveny minerály z Horního Slavkova, Cínovce a Krupky. Vitríny věnované uranu a stříbru obsahují výhradně minerály z ložisek Příbram a Jáchymov. V sále si můžete prohlédnout také výrobky ze zlata, stříbra, cínu, uranového skla a předměty spojené s hornictvím.

Dominantu místnosti tvoří vitrína umístěná v jejím středu. V té jsou vystaveny ukázky uranové rudy uraninitu z Jáchymova, cínové rudy kasiteritu z Horního Slavkova, stříbrné rudy proustitu z Jáchymova (unikátní, tzv. „císařský proustit“ – rozměrná drúza darovaná muzeu císařem Františkem I. v roce 1820), dále největší plech křepického zlata, nuget z Jílového a miska se zlatem vyrýžovaným z řeky Otavy.