Přihlásit se
Ozdoby vzácně nacházené v Čechách převážně v hrobech nositelů kultury s lineární keramikou patřily zřejmě mezi prestižní předměty. Byly vyráběné z lastur mořského mlže ostnovky (lat. spondylus) a na naše území se v neolitu dostávaly ze vzdálenosti několika set kilometrů od Středozemního či Černého moře. Národní muzeum spravuje ve své sbírce honosný soubor spondylového šperku z Bystřice u Kadaně.
Torzo mužské sošky, které Národní muzeum přechovává v archeologické sbírce, patří k nejstarším neolitickým plastikám z našeho území. Pochází původně z asi 30 cm vysoké lidské figurky, která byla vyrobena před více než 7 000 lety a mohla sloužit např. v rámci uctívání předků.
Jaký je příběh portlandské vázy? A jaké výjevy jsou na ni zobrazeny? Dozvíte se také, jak se vyrábělo kamejové sklo.
Zejména v pozdějších fázích starověku do dějin Egypta významně zasáhli další obyvatelé Středomoří, mezi nimi i Řekové. Různé nálezy z Egypta jsou důležité i pro poznání jejich kultury. Nenahraditelné jsou zejména řecky popsané papyrové svitky, které se nikde jinde nedochovaly v takovém množství jako v Egyptě. K nim patří i torzo svitku s básnickou skladbou Peršané od Tímothea z Mílétu. Nebýt dochování a nálezu tohoto exempláře, bylo by toto cenné literární dílo navždy ztraceno.
Římskou civilizaci běžně a oprávněně spojujeme s velkolepými stavebními projekty. Obdivujeme především monumentalitu veřejných budov, chrámů nebo měst. Pro jejich náležité fungování však byla nezbytná dnes mnohdy málo patrná či přehlížená infrastruktura. Pojďme se podívat na jeden z nejúžasnějších akvaduktů, jaké kdy Římané zbudovali!
Mezi archeologickými nálezy z antického období obdivujeme ve světových muzeích především výtvory řeckých umělců a řemeslníků. V případě tzv. Mechanismu z Antikythéry však máme možnost žasnout nad důmyslem dnes bezejmenného řeckého vědce, mechanika, matematika a astronoma v jedné osobě, který sestrojil složité ozubené soukolí poháněné jedinou klikou schopné na třech cifernících současně ukazovat a dokonce předvídat dění na obloze.
Trvale vlhké prostředí umožnilo unikátní dochování výdřevy neolitických studen o stáří přes 7 000 let, včetně jejich výplně obsahující předměty z organických materiálů, které archeologové ve středoevropském prostředí jinak nemají šanci zachytit.
Vysokohorské svatyně Jižní Ameriky byly v předkolumbovském období místem obětování dětí během inckého rituálu capacocha. Díky jejich odlehlosti byla na vrcholcích And až do moderní doby zachována mumifikovaná těla obětí, která představují neuvěřitelný zdroj informací, jež lze navíc propojit s dostupnými ikonografickými prameny a historickými zprávami.
Krátká přednáška představuje výjimečný jev s označením „porod v rakvi“ (posmrtné vypuzení plodu z těla zemřelé těhotné ženy vlivem rozkladných procesů), který dokládají nálezy hrobů žen s plody v nestandardní pozici.
Knížecí hrobka v Hochdorfu patří bezpochyby k jednomu z nejvýznamnějších archeologických nálezů 20. století. Jedná se o skutečnou „pravěkou pokladnici“, kde byl kromě honosných zlatých šperků nalezen také pohřební vůz a luxusní hodovní servis.
Na konci doby bronzové dochází nejen k hospodářsko-sociální proměně společnosti, ale také k násilnému zániku některých lokalit. To vše bylo doprovázeno posunem některých kočovných kmenů z prostoru Severního Přičernomoří.
