Přihlásit se
Vojta Náprstek byl přesvědčen, že návštěvník knihovny má dostat požadované informace nejen v textové, ale pokud možno i v obrazové podobě. Proto začal sbírat a v knihovně shromažďovat také fondy obrazové, které byly velmi často používány při různých přednáškách jako ilustrační materiál.
V současné době nejsou ještě všechny fondy zpracovány; jedná se především o velmi početné kolekce plakátů, pohlednic a ex libris.
SBÍRKA DOBOVÉ GRAFIKY Fond grafiky:
Fond grafiky, obsahuje téměř 20 517 evidovaných předmětů a poskytuje poznatky o jedné části sběratelského zaměření zakladatele muzea pana Vojty Náprstka (1826–1894), jeho manželky Josefíny (1838–1907), širokého okruhu přátel, spolupracovníků a pozdějších kurátorů. Při tvorbě sbírkových fondů a určitém směřování muzea z oblasti grafické tvorby, sehrál jistou roli Alois Studnička , i když jeho vize nebyla akceptována tak, jak si to přál. Původní fond grafiky se akvizičně doplňoval do konce padesátých let 20. století. Tato sbírková skupina se tehdy rozšířila díky kurátoru knihovny Dr. Bohumíru Lifkovi, který zůstal i po svém odchodu z Náprstkova muzea natrvalo spojený s Národním muzeem, především s Muzeem knihy ve Žďáru nad Sázavou.
Profil primárního fondu grafiky vymezují zajímavé soubory dekorativní, reklamní, užité a reprodukční grafiky, kresby a kartografka, která obsahuje 158 historických map, 1223 dalších map a rovněž plány českých měst, primárně Prahy, ale i evropských a zámořských měst, atlasy a veduty z celého světa.
Sbírky, převážně z období 19. a 20. století, jsou pozoruhodné svou věcnou, obsahovou a uměleckou hodnotou, leckdy i vysokým dokumentačním významem zaznamenaných urbanistických pohledů nebo částí krajiny, zachycenými malířskými nebo grafickými prostředky.
Fond doplňuje i menší kolekce dobových módních listů, krojů nebo výjevů z každodenního městského a venkovského života a tzv. jiných fondů například fond 100 000 kusů deltiologického souboru pohlednic místopisných, žánrových, blahopřejných ať již velikonočních, vánočních, novoročních nebo k svátku např. z pozůstalosti prof. J. Emlera, ing. F. Hanuše, H. Srbové a dalších.
Malba a kresba je zastoupena například Z. Braunerovou, Z. Kalašovou, Gustavem Müllerem. Plakátovou a reklamní produkci reprezentuje několik menších konvolutů zacílených na firemní průmyslové, potravinové a oděvní výrobky, dopravu, divadlo nebo i cirkus, komerční afiše či edukační obrázky. Sem patří i konvolut 3344 zinkografických obrázků z let 1890–1905 propagujících tzv. Liebigs Fleischextrakt neboli pepton – zdraví posilující, recepty doporučující polévkový bujon (2515), výrobky firmy Lahusen (123), čokoládu švýcarské firmy Suchard (458) a produkty jiných firem.
Konvolut litografických etiket na cigaretové a lihovinové produkty čítá okolo 3 000 štítků. Nejpočetnější skupinu užité grafiky představuje téměř 7 000 exlibris ze sbírky Bedřicha Beneše Buchlovana. Převážnou část sbírky tvoří díla autorů z první poloviny 20. století z Československa, evropských zemí ale i zámoří.
V knihovně Náprstkova muzea se nachází více než dvacetitisícový fond grafiky, který vznikal souběžně s knihovnou a dalšími sbírkami od poloviny 19. století péčí pana Vojty Náprstka (1826–1894), jeho manželky Josefíny (8. 10. 1838–13. 9. 1907), přátel a pozdějších kurátorů. Sbírka se od poloviny 19. století do poloviny 20. století profilovala a pozoruhodné několikatisícové konvoluty představují soubory například knižní značky čili exlibris od známých i méně známých autorů, význačných majitelů například výtvarníků, spisovatelů, vědců a jiných osobností či sběratelů z Čech, Moravy, Slovenka a dalších evropských krajin ale i zámoří. Několikatisícový je konvolut exlibris ze sbírky spisovatele, překladatele, učitele, knihovníka a kurátora Slováckého muzea v Uherském Hradišti,velkého bibliofila a sběratele exlibris Bedřicha Beneše Buchlovana (1885–1953).
Sbírka jako celek odráží intenzitu kontaktů se sběrateli a tvůrci doma i ve světě. Teritoriálně mapuje téměř všechny státy Evropy a část pochází ze zámoří. Zastoupené jsou zde náměty z historie, hudební, divadelní, architektonické a dobové vlastenecké motivy reagující na vznik Československé republiky v roce 1918, témata protiválečná či politická. Rozšířené jsou i motivy rostlinné, zvířecí, biblické, pohádkové, erotické a další. Podle dobové módy nalezneme na nich prvky inspirované folklorem, lidovou kulturou nebo východními civilizacemi. Poutavé jsou sady reklamních obrázků a etiket dokreslujících kulturu každodennosti, tzv. diagramů neboli edukačních obrázků, módních listů anebo kreseb.
Soubor pohlednic: Soubor 100 000 pohlednic zahrnuje materiál z první poloviny 20. století dokumentující území Čech a Moravy (zvláště lázně), Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska, Německa, Velké Británie, Irska, Belgie, Nizozemska, Dánska, Francie, Itálie, Španělska, ale také USA, Egypta, Alžírska, jihozápadní Afriky a Austrálie. Pohlednice jsou rozčleněny podle adresátů, např. pohlednice z pozůstalosti egyptologa prof. F. Lexy ( 1876–1960) nebo omladinářského nakladatelského redaktora J. Zieglosera (1867–1955).
Soubor cestovních průvodců: Soubor 1895 cestovních průvodců z první poloviny 20. století dokumentuje území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, Německa, Rakouska, Maďarska, Polska, býv. SSSR, býv. Jugoslávie, Bulharska, Řecka, Velké Británie, Francie, Itálie, Španělska, Belgie, Švýcarska, Nizozemska, Norska, Švédska, ale také USA, Kanady a Číny.
Soubor map: Soubor map zahrnuje 830 položek z druhé poloviny 19. století a počátku 20. století převážně mapy a atlasy území Čech, Rakouska, Německa, Velké Británie, Francie, Itálie, Švýcarska, Nizozemska, Norska, Ruska, Polska, ale i USA, Kanady, střední a jižní Ameriky, Egypta, Súdánu, subsaharské Afriky a Austrálie. Soubor 158 map a plánů převážně z 19. století dokumentuje politické rozdělení zemí, dějiny církve, národnostní složení, vojenskou topografii, paroplavbu, plány jednotlivých měst a školní atlasy.
Soubor notových záznamů: Soubor 200 notových záznamů zahrnuje převážně klavírní skladby, klavírní úpravy orchestrálních a komorních skladeb a klavírní výtahy z oper ( B. Smetana, A. Dvořák, J. Suk, Z. Fibich, L. van Beethoven, W. A. Mozart, F. Schubert, R. Schumann, J. Haydn, Ch. Sinding G. Puccini, G. Donizetti, V. Bellini, R. Leoncavallo a R. Wagner). Zvláštní oddíl zaujímají rukopisy skladeb Jana Václava Nováka (1876–1939).
Soubor herbářů: Fond herbářů obsahuje 25 herbářů rostlin ze Šlesviska – Holštýnska od L. Hansena z let 1833–1862 a 42 herbářů travin od Hermanna Wagnera z Bielefeldu z let 1854–1858.
SBÍRKA AUDIOVIZUÁLNÍCH NOSIČŮ se vytváří během několika posledních let a jejím základem jsou gramofonové desky, magnetofonové pásky a videokazety. Největší kolekci tvoří sbírka 462 gramofonových desek z pozůstalosti Karla Čapka, kterou muzeum zakoupilo v roce 1981 od rodiny Scheinpflugovy. Zásluhou České kulturní komise při UNESCO a za finanční podpory ČSOB byly všechny nahrávky z desek zvukově vyčištěny a převedeny jak na magnetofonový pásek, tak i na CD. Jedná se o sbírku nahrávek z celého světa s lidovou, národní, umělou i vážnou hudbou, kterou shromáždil K. Čapek na přelomu 20. a 30. let 20. století.
