Tváře války

Výstava již sice skončila, ale všechny výstavy digitalizujeme. Můžete si ji projít v pohodlí domova ve virtuální prohlídce.

Co válka znamenala pro samotné účastníky, ale také pro ty, které zasahovala nepřímo? Výstava „Tváře války“ vysvětluje, jak obyvatelé různých částí světa svou účast ve válečných aktivitách legitimizovali náboženskou ideologií a jak si prostřednictvím boje a krveprolévání ujasňovali svůj vztah k bohům i k ostatním lidem, jak vůdci a panovníci budovali svou pozici skrze archetyp válečníka. Rovněž upozorňuje na ekonomickou rovinu válečných tažení. Velký prostor výstava věnuje samotnému boji a jeho „nástrojům“: zbraním a brnění. Ukazuje, jak se zbraně přizpůsobovaly konkrétnímu přírodnímu prostředí, stejně jako technice a taktice boje. Představuje také zbraně, které jsou doslova uměleckými díly, a také výtvarná ztvárnění války. Krutost a utrpení z uměleckých předmětů mizí, převažuje oslava velkoleposti, síly a bojového umu. Závěrečná část výstavy pak připomíná setrvalou touhu lidských společností po míru, po vyvázání se z koloběhu násilí, útoku a odvety.

Výstava obsahuje řadu unikátních předmětů. K zhlédnutí je kolekce cínových vojáčků zapůjčená z fondů Vojenského historického muzea, která dokládá, jak střetnutí evropské civilizace a „primitivních“ válečnických praktik fascinovalo naše předky – a jejich děti – na začátku 20. století. A zároveň připomíná, že příprava na válku zůstává důležitou součástí dětských her i v moderní společnosti.

Jedním z nejkrásnějších a nejnápadnějších z vystavených předmětů je maska mongolského boha války, jež v sobě spojuje půvab uměleckého zpracování i odlesk krutosti bojových střetnutí, připomíná význam války v náboženských obřadech a její dopad v každodenním životě.

Šestidílný japonský paraván ze 17. století ukazuje výjevy z povstání Hógen, které se odehrálo v roce 1156 v Kjótu jako pokus změnit pořadí nástupnictví na císařském trůnu. Paraván ukazuje osvobození císařského paláce z rukou povstalců, průlom špatně střežené brány a panický útěk povstaleckých velitelů.

Čelenky, tomahavky a dýmky míru (kalumety) severoamerických Dakotů pocházejí ze sbírek Vojty Náprstka, tedy z nejstarších fondů muzea.