Přihlásit se
V roce 2023 se Přírodovědecké muzeum v oblasti vědy soustředilo na řešení 7 výzkumných oblastí v rámci IP DKRVO. Celkem bylo uplatněno 191 publikačních výstupů, z toho například 124 článků v impaktovaných časopisech či 2 odborné knihy. Pracovníci dále prezentovali výsledky své vědeckovýzkumné činnosti v rámci 65 příspěvků přednesených na odborných konferencích. V uvedeném období byly také řešeny 4 projekty GA ČR, 2 zahraniční projekty a 1 interní vědecký grant.
V oblasti mineralogie a petrografie byl realizován terénní výzkum na několika lokalitách na Slovensku (např. lom Šobov u Banské Štiavnice, lokality ve Spišsko-gemerském rudohoří). Výstupy byly zaměřeny například na výskyt zeofylitu, tobermoritu a dalších minerálů na Křížovém vrchu u Cvikova, petrografii a mineralogii lokality Vyskočilka v Praze – Malé Chuchli či zeolity z lomu Bernartice u Zruče nad Sázavou. Bylo popsáno sedm nových minerálních druhů pro světový mineralogický systém. Ve spolupráci s oddělením pravěku a antického starověku Historického muzea Národního muzea proběhl výzkum kamenných nástrojů ze Soběkur a Merklína a průzkum neolitických diskovitých mlatů ze západních Čech.
V oblasti paleontologie proběhlo rozsáhlé zpracování spodní zvířecí čelisti nalezené v roce 2017 v geologických vrstvách odpovídajících raným třetihorám v okolí Valče na Karlovarsku. Výzkum, na kterém se podílelo několik institucí, prokázal, že se jedná o čelist dosud nepopsaného druhu šelmy, raného zástupce kočkotvárných šelem (Fejfarictis valecensis). Spolu s francouzským rodem Anictis představuje první zástupce kočkotvárných šelem v Evropě. Ty se objevily před zhruba 34 miliony lety a byly nejvíce podobné promykám a cibetkám. Paleontologové dále dokončili studii o tafocenózách s ramenonožci v rámci české křídové pánve a pokračovali v záchranném paleontologickém a zoologickém výzkumu v lomech Velkolomu Čertovy schody a.s.
Nejvýznamnějším výstupem v oblasti mykologie a lichenologie bylo popsání nového rodu a druhu dosud neznámé houby Cyphelloporia bialoviesensis (trubičkovec bělověžský), který byl nalezen v polském Bělověžském pralese. Výzkum probíhal ve spolupráci s polskými a maďarskými kolegy. V rámci botaniky se podařilo uplatnit studii o rozšíření zástupců rodu Euphorbia v České republice a studii o distribuci různých cytotypů druhu Puccinellia distans v širší střední Evropě v rámci monografického zpracování zmíněného rodu.
V oblasti entomologie bylo popsáno několik nových rodů či druhů vodních brouků z čeledi potápníkovitých (Dytiscidae) (např. rod Austrelatus z Austrálie, druhy z Nové Guineje, rody Pselaphinae z Turecka a z Kamerunu, larvy zástupců orientálního rodu Sandracottus, ikonický druh endemický v jihozápadní Číně, Acilius sinensis), z čeledí vodomilovitých (Hydrophilidae) a mršníkovitých (Histeridae) z baltského jantaru, mandelinkovitých brouků (Chrysomelidae) (druhy štítonošů (Cassidinae) z Brazílie a z Madagaskaru), parazitického řádu řasníků (Strepsiptera) (druh rodu Paraxenos) či chrostíků (Trichoptera) (druh Tinodes maculicornis ze Slovenska).
V oblasti zoologie byla uplatněna odborná monografie „Atlas rozšíření mnohonožek v ČR“. Popsán byl neznámý druh jelcovité ryby z okolí Athén. Genetické a morfologické analýzy identifikovaly druh jako Ladigesocypris ghigii endemický pro ostrov Rhodos. U ryb rodu Sabanejewia ze střední Evropy bylo studováno jejich zbarvení v závislosti na stanovišti. Otázky systematiky a biogeografie žab byly řešeny jak na taxonomické úrovni, tak na úrovni srovnávacího studia nároků druhů na charakter životního prostředí. Byl popsán nový druh žáby Pristimantis campinarana. Pracovníci studovali diverzitu a genetickou variabilitu gekonů rodu Hemidactylus, u kterých se podařilo odhalit nový, nepopsaný kryptický druh na území Jordánska. Studována byla genetická, morfologická a ekologická proměnlivost hadů afrického rodu Psammophis. Výsledkem byl popis nového druhu, který je v současné době reprezentován pouze třemi muzejními exempláři, jeden je uložen v zoologické sbírce Přírodovědeckého muzea. Hodnocen byl i karyotyp zástupců afrických obojživelníků a plazů drápatka (Xenopus), drápatečka (Hymenochirus), krokodýl rodu Osteolaemus). Ornitologové sledovali podzimní migrace pěnice černohlavé na lokalitě Choteč a podzimní průtah pěvců přes horské oblasti Šumavy. Proběhla digitalizace archivu kroužkovacích dat. Díky tomu mohly být analyzovány dlouhodobé změny příčin mortality u dravců a sov. Pomocí morfologického studia, metod molekulárněgenetických a parasitologie byly hodnoceny sběry netopýrů jak z palearktické, tak i afrotropické oblasti. Vyhodnocena byla fauna netopýrů Tádžikistánu, kde byl vedle studia rozšíření a fylogenetických vztahů známých druhů popsán nový druh netopýra, endemického ve východní části Západního Turkestánu.
Nejvýrazněji zastoupenou skupinu výzkumů v oblasti antropologie představovaly studie věnované studiu stravy a rezidenční mobility obyvatel na základě hodnot stabilních izotopů. Jednalo se například o výzkum stravy usedlých neolitických zemědělců ve východní a střední Evropě, studium stravy jedinců pochovaných v kostnici v kostele Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory, jejichž úmrtí bylo spojeno s morem či hladomorem, či studium stravy u rané fáze života dětí z doby bronzové. Rezidenční mobilita byla sledována u merovejského pohřebiště Le Pressoir – St Doulchard, kde byl geneticky prokázán justiniánský mor. Za účelem identifikace ostatků proběhl osteologický průzkum kosterních pozůstatků připisovaných nejstarším Přemyslovcům pochovaným na Pražském hradě. Další oblast výzkumu byla věnována studiu variability vybraných morfologických znaků u pravěkých i historických sérií. Zde pokračovalo morfologické a genetické hodnocení ostatků ženy ze Zlatého koně.
V oblasti popularizace vědy a výzkumu realizovalo Přírodovědecké muzeum téměř 50 přednášek pro veřejnost (např. přednášky o paleontologické rekonstrukci nebo o zoologickém výzkumu v amazonských pralesích či loveckých taktikách pavouků) a řadu exkurzí a prohlídek pro veřejnost (od komentovaných prohlídek depozitářů v Horních Počernicích pro žáky a studenty po různě zaměřené exkurze do terénu). Již po šesté se konal projekt občanské vědy City Nature Challenge, jehož hlavním organizátorem v ČR je právě Přírodovědecké muzeum, doprovázený projekty Máte okrajenku? A můžu ji vidět? a Víkend otevřených dveří Kroužkovací stanice. Kromě toho se pracovníci účastnili různých popularizačních akcí, jako např. Den opylovačů, Voda je život nebo prezentace činnosti muzea na venkovní populárně-naučné akci pro veřejnost VědaFest 2023. Pro děti byl v rámci příměstských táborů pro mladé přírodovědce připraven bohatý program exkurzí a workshopů. Přírodovědecké muzeum dále vydalo 7 popularizačních publikací a 32 popularizačních článků v tisku a online a v rámci popularizace vědy a výzkumu bylo uskutečněno 9 mediálních výstupů.
Akce ve spolupráci s MHMP Voda je život, foto organizátor
Víkend otevřených dveří Kroužkovací stanice
Výstava bezobratlých ve spolupráci s PřF UK, foto Dominik Vondráček
Workshop pro mladé přírodovědce – pozorování městské přírody s aplikací iNaturalist
Příměstský tábor v PM: zakládání mykologických exemplářů
Ornitologická exkurze pro veřejnost
Příměstský tábor v PM: tvorba herbářových položek
Příměstský tábor v PM: práce v laboratoři
Příměstský tábor v PM: exkurze do depozitářů, ukázky balků
Exkurze ze pražskými netopýry, foto Pavel Kacl
Botanická exkurze, foto Pavel Kacl
City Nature Challenge: Víkend otevřených dveří Kroužkovací stanice
Foto výstava City Nature Challenge, foto Aleš Tomek
Exkurze do Kroužkovací stanice
Nově získané projekty:
Probíhající projekty: